Životopis

Nemanja Matić se narodil 1. srpna 1988 v malém, pouze šestitisícovém městečku Ub v tehdejší Jugoslávii a svůj život už od útlého dětství spojil s fotbalem. Jako malý hrával za dva slavné bělehradské kluby – nejprve Crvenou zvezdu, poté za Partizan. V nich však usoudili, že Nemanja nemá dostatečnou perspektivu pro budoucí využití v seniorském týmu.

V 15 letech proto zamířil do malého klubu z rodného města FK Jedinstvo Ub. Zde si během dvou sezon připsal pouze 16 startů, než ho ulovily slovenské Košice. Na východě Slovenska se začalo už tehdy vytáhlému záložníkovi dařit, a to natolik, že si ho po 70 odehraných zápasech a 4 vstřelených gólech všimli skauti londýnské Chelsea.

18. srpna 2009 proto Matić nasedl do letadla směr Londýn a s Chelsea podepsal čtyřletý kontrakt. Blues za tehdy čerstvě 21letého záložníka a reprezentanta Srbska do 21 let zaplatili 1,5 milionů liber a přidělili mu dres s číslem 24. Matić se ovšem krátce po příchodu zranil v soutěžním zápase jedenadvacítek a na první nominaci do A-týmu Chelsea si tak musel počkat až na závěr září.

Za první tým Chelsea tak debutoval až 21. listopadu v zápase Premier League s Wolverhamptonem, kdy v 69. minutě za stavu 4:0 nahradil Florenta Maloudu. To ale bylo (s výjimkou jediného dalšího zápasu) vše, co Matić za Chelsea odehrál. Proto se o necelý rok později, přesněji koncem srpna 2010, odebral na jednoleté hostování do nizozemského celku Vitesse Arnhem, kde si v tu dobu Chelsea začala dělat své odkladiště a cvičiště koupených talentů. V holandském klubu tehdy hostovali také Slobodan Rajković a Matej Delač.

Matićovo hostování ve Vitesse bylo ovšem o půl roku zkráceno, Chelsea totiž dostala zálusk na defenzivního univerzála Benfiky Davida Luize. Do Lisabonu za něj poslala 25 milionů liber a právě Matiće. Zde Nemanja 31. lednem 2011 začal svou další životní etapu. Ujištění, že se nejednalo o krok vedle, přišlo zanedlouho. V sezoně 2012/13 se Matićovo jméno spojovalo už jen s přídomky „opora Benfiky“ či „hvězda z Lisabonu“. V lednu 2013 Srb otevřel skóre slavného O Clássica s Portem a přispěl tak vydatně k pozdější remíze 2:2. Den na to mu bylo nabídnuto prodloužení stávající smlouvy až do roku 2018 – s výkupní klauzulí 45 milionů liber.

V oné sezoně Matić s Benfikou bojovali o portugalský titul, na který si brousili zuby, jenže prohra 1:2 v přímém souboji s Portem v závěru ročníku znamenala, že titul potřetí v řadě připadne Drakům z Porta. 15. května Nemanja v Amsterdamu čelil ve finále Evropské ligy svému bývalému (a jak se později ukázalo i budoucímu) týmu. Hrůzný závěr sezony však Benfica neodvrátila ani zde a po hlavičce Branislava Ivanoviće z poslední minuty ztratila i tuto naději na trofej. Pro Matiće pak začátkem července přišlo alespoň uznání jeho osobních kvalit, protože byl za sezonu 2012/13 vyhlášen Hráčem roku portugalské Primeira Ligy.

Dne 13. ledna 2014, který byl jedním z jeho posledních coby hráče Benfiky, se na Galavečeru FIFA umístil na 2. místě v Puskásově ceně o nejhezčí gól roku. Povedenější trefou se blýskl pouze Zlatan Ibrahimović do sítě Anglie. Dva dny poté už Chelsea vítala svého navrátilce. Připravila mu smlouvu na 5 a půl roku a do Lisabonu poslala 25 milionů liber, na které finančně zmítaná Benfica bez protestů kývla. Svého druhého debutu za Chelsea se Nemanja dočkal 19. ledna při domácí výhře nad Manchesterem United 3:1, ve druhém poločase střídal Williana. Svými výkony uchvátil natolik, že si vydobyl neotřesitelné místo v základní sestavě.

V prosinci roku 2012 vyhlásil, že dokud bude reprezentačním trenérem Siniša Mihajlović, za Srbsko si nezahraje. Reagoval tak na úplný nezájem reprezentačního kouče o své služby. Své stanovisko nakonec pozměnil a v září 2013 se do reprezentace vrátil. V 75. minutě kvalifikačního utkání o MS 2014 proti Chorvatsku byl ovšem vyloučen. V reprezentaci tedy zatím není zdaleka tak úspěšný jako na klubové úrovni.