První krůčky: Thibaut Courtois

Kdy jsi poprvé nastoupil za profesionální klub?

Bylo mi asi 8 a tím týmem byl Genk..

Na jaké pozici jsi hrál?

Začínal jsem jako levý obránce. Protože jsem hrál i volejbal, měl jsem dobré reflexy a rád jsem skákal robinzonády, takže jsem občas při rotacích šel do brány. Na pár turnajích jsem vyhrál ocenění pro nejlepšího brankáře a to jen podpořilo myšlenku, že má budoucnost je spíše na postu brankáře než obránce.

Když jsme hráli 11 proti 11 na velkém hřišti – bylo mi asi 10 nebo 11 let – tak jsem býval nejčastěji v bráně, ale v případě zranění jsem byl schopný zaskočit i v poli.

Je někdo, kdo s tebou hrál už od malička a je teď taky profesionálním hráčem? Hrál jsi někdy proti někomu, kdo je nyní už slavný hráčem?

V mých 11 nebo 12 letech jsem na mezinárodním turnaji hrál proti Jacku Wilsherovi. Taky jsem odehrál několik utkání proti Romelovi Lukaku, když ještě hrával za Anderlecht.

Kde jsi bydlel? Jak jsi se dostával na trénink?

Bydlel jsem v Bilzenu. To je asi 15 minut od Genku. Když jsem byl malý, vozívali mě trénink máma nebo táta.

Později jsem jezdil autem nebo minibusem s někým z mých spoluhráčů, kteří bydleli ve stejném místě jako já nebo to měli po cestě.

Jakou hudbu jsi celý ten čas poslouchal?

House a Dance – lidi jako David Guetta a Martin Solveig, velké DJ.

Oblíbené oblečení? A co nějaký šílený účes?

Nosil jsem normální věci – džíny a triko. Neměli jsme ve škole uniformu, takže jsme si mohli nosit ,co jsme chtěli.

V 11 nebo 12 letech jsem nosil účes alá mohykán, ale neměl jsem vyholené boky, jak to bývá. Měl jsem jenom delší vlasy nahoře.Vlastně něco jako teď.

Při pohledu zpět, jaké je nejlepší rada, kterou jsi dostal?

V Genku je stadion , potom cesta, nějaká parkoviště, a pak mládežnická akademie. Jedna věc, kterou si pamatuji je ta, kterou mi řekl můj mládežnický trenér v mých 12–13 letech: „Musíš dřít tvrdě pokud se chceš dostat přes tu cestu a hrát na hlavním stadionu.“ To byla výzva a je pěkné, že se mi ji podařilo splnit.

Jak dobré bylo zázemí klubu?

První dva roky to bylo staré tréninkové zázemí, ale potom jsme se přesunuli do nového a to bylo nejlepší Belgii. Mělo 12 šaten, šest velice kvalitních hřišť. Teď je dokonce ještě lepší.

Vyhrál jsi nějakou trofej?

Nepamatuji si, jestli jsme někdy vyhráli ligu, ale pár turnajů ano. Hlavní filozofií Genku spíše hrát dobře než na výsledek. V akademii Genku můžete vidět spousty hráčů, kteří se snaží hrát, hrát a hrát. To byla a je nejvíce důležitá věc.

Řekni nám o momentu, kdy jsi podepsal svoji první profesionální smlouvu. Jak jsi se cítil?

Myslím, že mi bylo 16, skoro 17. Odehrál jsme jeden zápas za první tým a dostal jsem mládežnickou smlouvu. Později, okolo mých 18 jsem už byl opravdovou součástí prvního týmu, a tak jsem dostal svoji první oficiální profesionální smlouvu.

Když jsem jí podepisoval byl tam se mnou i můj otec. Bylo to nádherné, byl to můj první úspěch a první krok kupředu ke splnění dalších cílů.