První krůčky: Loic Remy

Kdy jsi poprvé nastoupil za profesionální klub?

Bylo mi asi 13, když jsem se připojil k akademii Lyonu.

Na jaké pozici jsi hrál?

Hrával jsem na postu útočníka nebo taky na pravé straně jako křídlo.

Je někdo, kdo s tebou hrál už od malička a je teď taky profesionálním hráčem?

Hrál jsem s Karimem Benzemou, jsme ze stejné generace. Dokonce jsme spolu chodili i do školy. No a ve stejném týmu jsem byl také s Hatemem Ben Arfou.

Jak jsi se dostával na trénink?

Ráno jsem chodíval do školy, která byla spojená s mým fotbalovým klubem a po vyučování jsme měli trenéra, který nás odpoledne odvedl ze školy na hřiště. Po tréninku jsem jezdíval domů autobusem. Měl jsem velký batoh, který byl nejspíš větší než já, protože jsem byl malý.

První rok v akademii byl pro mě velmi těžký, protože musíte absolvovat každodenní tréninky a já na to nebyl absolutně zvyklý, ale po prvním roce už to bylo fajn.

A co tvůj nejšílenější účes?

Zkusil sem hodně různých účesů, když jsem byl mladý – Myslím, že jsem se snažil najít sám sebe! Měl jsem dredy, tak jsem občas vlasy neměl vůbec a vlastně i teď se snažím najít nějaký nový „look“!

Pamatuji si, jak jsem si jednou nechal růst vlasy, protože jsem chtěl mít dredy, ale moje výsledky ve škole nebyly moc dobré a můj táta nebyl šťastný. Tak jednoho dne vzal strojek a celou hlavu mi oholil – brečel jsem ještě dlouho potom!

Vyhrál jsi už někdy nějakou trofej?

Myslím, že ligu jsme vyhrávali každým rokem. Taky jsme jednou zvítězili v prestižním turnaji ‚Tournoi de Sens‘ – zakončil jsem jej jako nejlepší střelec a hráč turnaje.

Při pohledu zpět, jaké je nejlepší rada, kterou jsi dostal?

Moment, kdy jsem podepsal smlouvu v Nice a byl velký přestup, protože za mě museli dát hodně peněz. Každý ode mě hodně očekával. Když jsem přišel, kapitán Olivie Echouafni (dole na fotce vlevo s Ben Arfou) mi řekl: „Ty víš, že máš talent, tak chyť svoji šanci. Kariéra fotbalisty je krátká tak na nic nečekej.“

Tohle mi řekl, když mi bylo 19. Minulé léto jsem se s ním náhodou opět setkal a zeptal se mě, jestli si pamatuju, co mi řekl. Řekl jsem, že si to pamatuji jako by to bylo včera, protože teď je mi sice 28, ale stále se cítím jako by mi bylo 19, čas utíká rychle!

Řekni nám o momentu, kdy jsi podepsal svoji první profesionální smlouvu. Jak jsi se cítil?

Svoji první smlouvu jsem podepsal s Gerardem Houllierem. Byl to můj první důležitý krok v mé kariéře. Podepsal sem ji v 18.

Trénoval jsem s rezervou Lyonu. Pak přišla v Prosinci pauza a po ní, jakmile se první tým vrátil zpět k tréninku, potřebovali pár hráčů z rezervy.

Abych byl upřímný, nikdy předtím jsem s nimi netrénoval, ani jednou. Povolali mě a jel jsem na týden s prvním týmem trénovat do Chateroux. Byl to můj malý sen a ten se mi splnil.

Pamatuju si, než jsem sedl na letadlo domů, mě Houllier chytil a řekl, že jsem trénoval velice dobře a celkově moje práce byla výtečná. Taky dodal, že byl šťastný z mého výkonu a ať nepřestanu dřít jako jsem dřel teď. Týden potom jsem jsem byl u stolu prezidenta klubu a podepisoval jsem svoji první smlouvu. Bylo to velice rychlé.

Pokaždé, když potkám Houlliera obejmu jej a řeknu mu děkuji.