Očima fanouška: Ošklivá výhra

Jose Mourinho udělal v sestavě oproti tradičnímu složení dvě změny – vykartovaného Fabregase nahradil Mikel a na post levého obránce se postavil Luís, tudíž jen na lavičce zůstal Azpilicueta.

Start do zápasu se nám povedl. Nasazení Luíse znamenalo, že jsme při absenci Fabregase získali větší podporu od krajních obránců. Ivanovič je sice tradičně ofenzivně laděný, nicméně na levé straně je znát, když zde nastupuje pravonohý obránce. V takovém případě aspekty jako podpora ofenzivy, kombinace a centry do pokutového území nemohou být na stejné úrovni, jako když zde nastoupí Luís – levonohý fotbalista, který se i v Atlétiku prezentoval ofenzivním pojetím.

Tuhle drobnou odchylku od standardu dokumentovala situace hned zpočátku utkání, kdy se po zpětné přihrávce od Ivanoviče dostal míč na hranici pokutového území právě k Luísovi – bohužel směřoval spíše na jeho pravou nohu, proto se Brazilec neodhodlal k zakončení, ale volil nepovedený oblouček za obranu. Každopádne vzájemnou kombinaci krajních obránců na polovině soupeře neuvidíte u týmů vedených Jose Mourinhem příliš často.

Co se samotné bitvy v rozestavení týče, narazila na sebe formace 4–2–3–1 s formací 3–5–2. Hlavní otázkou bylo především to, jakým způsobem budeme v defenzivní fázi bránit křídelní obránce soupeře. Na pravé straně se Willian navracel se svým hráčem až do poměrně hlubokých pozic, zatímco Hazard měl pokyny trochu jiné – svého křídelního beka nemusel tolik následovat, defenzivní povinnosti přenechal na Luísovi, aby se po zisku míče nacházel ve volném prostoru. Zároveň bylo jasné, že v tomto zápase bude nutná dobrá součinnost defenzivní čtveřice se středovou dvojicí. Bylo by nepříjemné, pokud bychom své stopery často nechávali v soubojích 1 na 1 s hroty soupeře. Bylo proto nutné, aby při ofenzivních výpadech obránců stoperům vypomáhal jeden ze středových hráčů, což se nám dařilo.

Po vedoucí brance Hazarda ovšem utkání dost markantně uvadlo. V naší hře najednou scházela jakákoliv dynamika a pohyb, příliš přihrávek jsme směřovali vzad a přípravná fáze jakéhokoliv útoku nám zabrala strašně dlouho. Zároveň jsme vůbec nevyužívali stran hřiště, prostory, které jsme tak mohli poměrně snadno přečíslit, zůstaly kompletně opomenuty. Až v 45. minutě bylo k vidění, kterak jsme na levé straně dostali míč do rohu hřiště, kam se přesunul Oscar, který doplnil Hazarda a Luíse – následovala série přihrávek, která rozhýbala defenzívu soupeře. Tato akce nakonec tuším skončila nepovedenou přihrávkou, tudíž se nikterak podstatnou nestala, nicméně to byl po vstřelené brance první moment, kdy jsme se dostali ke kombinaci u strany, kterou jsme záměrně přečíslili.

Utkání nakonec zabili sami hráči Hullu. Sice jsme po celý průběh měli hru pod kontrolou, takže se soupeř nedostal snad k žádné nebezpečné situaci, přesto je vedení 1:0 ošemetné – ve fotbale totiž hraje roli i náhoda, tudíž vás jeden nešťastný odraz v posledních 10 minutách může připravit o body. Huddlestone ovšem předvedl hloupý, agresivní faul, po kterém byl po zásluze poslán do sprch.

Tím se na polovině soupeře uvolnila trocha prostoru, čehož jsme okamžitě začali využívat – soupeři jsme konečně tropili problémy i ve finální fázi. Po další individuální skci Hazarda pak mohl Costa přidat další branku do své sbírky, což byl také moment, kdy celé utkání ve své podstatě skončilo.

Zbylých 20 minut se již jen čekalo na konečný hvizd. Z individualit upozorním na dva hráče – líbí se mi, že Eden Hazard začal pravidelně dávat branky. Sice zatím jen v domácích zápasech, nicméně i to je výrazný posun – v současné chvíli skóroval ve 4 po sobě jdoucích domácích utkáních v Premier League.

Druhý poznatek bych si dovolil k Diegu Costovi. V posledních několika utkáních byl opravdu z formy, situace řešil pomalu, na míči byl nejistý a jeho příspěvek kombinacím rozhodně nebyl takový, jaký bychom si od něj představovali. V sobotu neodehrál nikterak parádní zápas, po dlouhé úseky vůbec nebyl vidět, jelikož jsme k němu nedokázali dostat balón. I tak ale ze hry nezmizel – poctivě presoval a zkoušel získávat míče, zároveň také čekal na jeden moment, kdy se z něj stane nejduležitějsí hráč na hřišti. Ten také přišel, Diego ze své první šance vstřelil branku a opět splnil to jádro, které od hrota čekáte – branky od něj zkrátka přicházejí.

Na čele tabulky jsme si tak udrželi tříbodový náskok a před námi je fantastická série zápasů přes vánoční svátky. Začínáme hned v úterý na půdě Derby County, kde se budeme prát o semifinále Ligového poháru. Nečekejte žádnou sestavu plnou mladíku, Jose už po zápase deklaroval, že postaví to nejsilnější, co má k dispozici – letos totiž chceme vyhrát jakoukoliv trofej, která je ve hře.