Očima fanouška: Příliš snadné

Mourinho již před zápasem naznačil, že žádné velké šetření hráčů neplánuje. Na hřiště proto vyběhlo to nejlepší, co jsme měli k dispozici, přičemž došlo jen k pár změnám. V brance dostal svou šanci Petr Čech, Azpiličuetu nahradil Luís a místo Cahilla dostal příležitost v základní sestavě Kurt Zouma. Jinak k žádnému velkému zemětřesení v základní jedenáctce nedošlo.

Na začátek uvedu jednu svou poznámku – pro tyhle typy článků jsou nejlepší zápasy, kdy spolu hrají dva vyrovnané týmy. V takových situacích totiž rozhodují herní plány, jejich kvalitativní provedení, individuální záblesky geniality, případně nějaká konkrétní slabina týmu, které soupeř dokáže naplno využít. V Premier League je takových zápasů spousta, navrch ani zápasy se slabšími týmy většinou nejsou jednoznačné, protože jejich kvalita rozhodně převyšuje Maribor. Pokud byste se mě ale zeptali, co rozhodlo o této výhře Chelsea, odpověděl bych, že zcela jednoznačně obecná kvalita týmu. Střetly se spolu totiž dva různé světy – rozdíl mezi oběma celky je zkrátka obrovský, proto bylo naší jednoznačnou povinností utkání vyhrát. Přesto ale musím říct, že Maribor doposud v Champions League odvedl neskutečnou práci – aby dosáhli toho, že byli do úterního večera v této sezóně evropských pohárů neporažení, za tím rozhodně stojí spousta tvrdé práce a dřiny.

Z našeho pohledu se mi nelíbilo akorát úvodních 5–10 minut, jelikož jsme zažili poměrně pomalý start. Prohrávali jsme souboje uprostřed hřiště, vůbec jsme nedominovali a měli jsme problém s kontrolou míče po delší úsek. Soupeř díky svým kvalitativním omezením samozřejmě příliš nebezpečný nebyl, poněvadž jeho aktivita končila s hranicí pokutového území, přesto jsem z našeho vstupu do střetnutí nebyl úplně nadšen. To samozřejmě změnil Rémyho gól, který nás dostal do pohody, a od té doby jsme už byli naprosto dominantní.

Zpočátku jsem měl trochu problém s výkonem Hazarda – hlavně tedy v tom smyslu, že ve finální třetině nebyl schopen udělat správná rozhodnutí. Eden je hráč neuvěřitelných kvalit, přesto ale jeho počet nastřílených branek stále není takový, jak bychom si asi představovali. Výjimečné na něm je, že to opravdu není sobec – pokud vidí hráče v lepší pozici, ani ho nenapadne, že by nepřihrál. Zní to sice trochu zvláštně, ovšem v některých situacích by mu prospělo, kdyby hrál více na sebe. V utkání si pamatuji na dvě, tři situace, které mohly skončit brankou, pokud by se Eden rozhodl, že bude zakončovat sám, případně pokud by vynechal jednu kličku navíc a ze slušné pozice okamžitě pálil. S postupem času ale nakonec náš belgický reprezentant dosáhl branek, což jsme od něj ostatně všichni požadovali. Svůj počet vstřelených branek v Champions League v dresu Chelsea tak zdvojnásobil, nyní má na svém kontě již celkově 4 zásahy.

Pozitivní také je, že svou příležitost dostali mladí hráči. Dominik Solanke asi nemůže počítat s tím, že by toho v letošním ročníku odkopal nějak hodně (je mu přece jenom teprve 17!! let), ovšem taková zkušenost musí být jistě k nezaplacení. Nezbývá než doufat, že ho tato zkušenost bude i nadále motivovat, protože dle slov Mourinha má potenciál k tomu, aby byl opravdu dobrým hráčem. To Nathan Ake už je prakticky připravený k tomu, aby za A tým pravidelněji nastupoval. Je sice pravda, že Maribor není na úrovni týmů, které bychom potkali v Premier League, přesto Ake po svém střídání předvedl velmi slušný výkon, který ještě korunoval dokonalým pasem na druhý gól Hazarda.

Úterní povinnost tedy byla splněna, nyní se naše pozornost obrací na Old Trafford, kde v neděli poměříme síly s Manchesterem United. Možným problémem je, že Chelsea bude stejně jako v loňském utkání bez útočníka, jelikož Costa je zraněný, Rémy si nějaký ten šrám také přivodil, tudíž ideální podmínky zjevně mít nebudeme. Přesto máme kvality na to, abychom i s tímto handicapem utkání vyhráli – nezbývá, než čekat do neděle, pevně totiž věřím, že uvidíme hodně dramatické a zajímavé střetnutí.