Petr Čech si poranil tříslo

Jak ke zranění došlo?

„Asi ve 40. minutě jsem boxoval jeden centr pryč a při výskoku jsem ucítil bolest v pravém třísle. Závěr poločasu jsem dohrával s tím, že po pauze nebudu dál schopen pokračovat. Uvidíme, jak vážné to bude. Víc budeme vědět až po vyšetření, na které jdu zítra.“

Sledoval jsi druhý poločas alespoň v televizi?

„Hned si mě vzali do péče fyzioterapeuti. Televize v kabině nebyla, viděl jsem až posledních pět minut. Hlavně, že jsme vyhráli.“

Pro tvého náhradníka Rosse Turnbulla to musela být dost těžká situace takhle skočit do zápasu.

„Já mu věřil. Je to poctivý kluk, dobře trénuje a byl připraven. Jednu šanci chytil, a i když soupeř trefil ještě břevno, my jsme to více méně kontrolovali. Bylo to strašně důležité vítězství. Špatně jsme začali, Everton si vytvořil i další šance, ale neproměnili je. Za to jsme je potrestali. Jsem moc rád, vždyť se nám na Evertonu dlouhodobě nedaří. V lize jsme u nich nevyhráli hodně dlouho.“

Jak budeš na svůj 400. soutěžní zápas za Chelsea vzpomínat?

„Kvůli zranění nevyšel úplně podle představ, ale v první půli jsem tým několikrát podržel. Vyhráli jsme zápas, který se pro nás nevyvíjel dobře. A to, že jsme získali tři body, je důležitější, než že já utkání nedochytal.“

Znamená pro tebe čtyřstovka jako nějaký milník?

„Není jednoduché takový počet zápasů odehrát za jeden z nejlepších klubů světa. Je to už poměrně zajímavé číslo. Mám nejvíc utkání za Chelsea z cizinců a jsem dvanáctým hráčem historie klubu, který se dostal na 400 utkání. Navíc doufám, že to není poslední stovka.“

Na jaké číslo se cítíš?

„To se naplánovat nedá. Smlouvu mám do roku 2016, a když vydržím hrát, nějaké zápasy určitě přibydou.“

Nechal sis aspoň na památku dres?

„Nemám ho. Viděl jsem tam jednoho handicapovaného fanouška Chelsea na vozíčku, tak jsem mu ho dal.“

Jak ke zranění došlo?

„Asi ve 40. minutě jsem boxoval jeden centr pryč a při výskoku jsem ucítil bolest v pravém třísle. Závěr poločasu jsem dohrával s tím, že po pauze nebudu dál schopen pokračovat. Uvidíme, jak vážné to bude. Víc budeme vědět až po vyšetření, na které jdu zítra.“

Sledoval jsi druhý poločas alespoň v televizi?

„Hned si mě vzali do péče fyzioterapeuti. Televize v kabině nebyla, viděl jsem až posledních pět minut. Hlavně, že jsme vyhráli.“

Pro tvého náhradníka Rosse Turnbulla to musela být dost těžká situace takhle skočit do zápasu.

„Já mu věřil. Je to poctivý kluk, dobře trénuje a byl připraven. Jednu šanci chytil, a i když soupeř trefil ještě břevno, my jsme to více méně kontrolovali. Bylo to strašně důležité vítězství. Špatně jsme začali, Everton si vytvořil i další šance, ale neproměnili je. Za to jsme je potrestali. Jsem moc rád, vždyť se nám na Evertonu dlouhodobě nedaří. V lize jsme u nich nevyhráli hodně dlouho.“

Jak budeš na svůj 400. soutěžní zápas za Chelsea vzpomínat?

„Kvůli zranění nevyšel úplně podle představ, ale v první půli jsem tým několikrát podržel. Vyhráli jsme zápas, který se pro nás nevyvíjel dobře. A to, že jsme získali tři body, je důležitější, než že já utkání nedochytal.“

Znamená pro tebe čtyřstovka jako nějaký milník?

„Není jednoduché takový počet zápasů odehrát za jeden z nejlepších klubů světa. Je to už poměrně zajímavé číslo. Mám nejvíc utkání za Chelsea z cizinců a jsem dvanáctým hráčem historie klubu, který se dostal na 400 utkání. Navíc doufám, že to není poslední stovka.“

Na jaké číslo se cítíš?

„To se naplánovat nedá. Smlouvu mám do roku 2016, a když vydržím hrát, nějaké zápasy určitě přibydou.“

Nechal sis aspoň na památku dres?

„Nemám ho. Viděl jsem tam jednoho handicapovaného fanouška Chelsea na vozíčku, tak jsem mu ho dal.“

Rozhovor převzat z oficiálních stránek Petra Čecha (petr-cech.cz).