Čech: Di Matteo bude vždy součástí Chelsea

Na hřišti vypadá možná tento vášnivý bubeník a člen skupiny Indie rock band poněkud vážně, během interview však Rob Draper z Daily Mail zjistil, že je to usměvavý chlap, kterému záleží na blahu Blues. Čech se vyjádřil k odchodu Roberta di Mattea, který po úspěchu v Champions League v klubu pobyl jen 186 dní.

„Bude navždy součástí historie tohoto klubu. Ať už za to, co zde dokázal jako hráč nebo jako manažer. Bylo opravdu smutné vidět jej odcházet tak brzy. Ale tohle je bohužel dnešní fotbal,“ lituje český brankář, který v době absence Johna Terryho a Franka Lamparda nosí kapitánskou pásku.

Podle něj je nyní potřeba, aby si hráči nepřipouštěli mediální vzruch, který kolem nich panuje. Klub má totiž za sebou opravdu hektický týden, na to je však, jakožto již „veterán“ Chelsea, zvyklý. Týden plný zklamání, překvapení či změn. Během osmi let, kdy na Stamford Bridge gólman působí, je to již sedmá změna na manažerském postu. Přesto událostí posledních dní zatřásly i s takovýmhle kliďasem. Porážky od WBA a Juventusu následované radikálními kroky vedení. 

A právě defenzivní výkon Blues na The Hawthorns zpřed týdne nebyl tím, co by Čech od vítězů Champions League očekával. Po utkání se v šatně podle mnohých zdrojů strhly vášnivé debaty, hráči si museli mnohé vyříkat. Podle některých zdrojů byl nejvíce slyšet právě bývalý brankář Rennes či Sparty, dokonce měl jednomu hráči (podle Daily Mail David Luiz), říct hodně peprná slova ohledně stylu bránění. Svá slova odmítl interpretovat, přiznává však, že si vzal hlavní slovo. 

„Byl to projev, který jsem prostě hráčům musel sdělit, bylo to absolutně nezbytné. Mluvil jsem o tom, kde jsme a kde chceme být. Také o tom, že jestli chceme naplnit očekávání, musíme se razantně zlepšit. Všichni jsme na jedné lodi, hráči, manažer, realizační tým. Všichni jsme zodpovědní za poslední nezdary, proto musíme zajistit, abychom dali věci opět do pořádku. Bohužel manažer je tím, kdo týmové problémy schytá jako první.“

Připouští také, že je překvapen, co se s Chelsea během pár dní stalo. Oproti loňskému přímočarému stylu a defenzivnímu pojetí, které vyznávali v Champions League, letos předváděli pod vedením italského manažer technický, pohledný fotbal s větším počtem přihrávek.

„Můžete vidět, že pomaličku přichází generační obměna. Pomalu, ale náznaky tady již jsou. Máme zde spoustu nových hráčů nebo hráčů, kteří tady nejsou ještě tak dlouho. Začíná teda nová éra Chelsea s úplně jinými hráči a s jiným stylem hry. Hra nyní vypadá úplně jinak.“

Změna herního stylu začíná již právě od třicetiletého brankáře. Pryč jsou nákopy na Didiera Drogbu, nyní hledá Čech svými přihrávkami střední záložníky, kteří postupně rozvíjejí akce. „Nevadí mi to, nemám s tím problém. Když totiž máte vepředu Juana Matu a Edena Hazarda, je zbytečné nakopávat míč, když je brání třeba Shawcross s Huthem.“ 

Změna stylu vždy chvilku potrvá, jak je to tedy v Chelsea? „Začali jsme sezonu velmi dobře, nemyslím, že by se všechno událo až příliš rychle. Kvůli posledním výsledkům začínají mnozí pochybovat, ale klíčem je lepší týmové bránění. Problémem je, že vůbec nebráníme jako tým,“ vysvětluje. 

Nikdo však již nemůže Chelsea vzít radost z konce minulé sezony. Čech je zklamán, že budoucnost týmu v Champions League, kde chtěli jako první celek obhájit prvenství, závisí na tom, zda Šachtar Doněck doma vyhraje s Juventusem nebo ne. „Tenhle tým má kvalitu každý rok bojovat o vítězství a neměl by prostě chybět mezi nejlepšími šestnácti celky.“

Nic však ještě není ztraceno, Juventus musí ještě svou práci dokončit a na Ukrajině bodovat. Chelsea ví z minulé sezony, že bojovat do konce se vyplatí. Takhle dokázali přejít třeba přes další italský tým Neapol nebo přes Barcelonu, když hráli v desíti. „Můj přítel byl na Nou Campu a po druhé trefě Barcelony si říkal: ´Posledním místem, kde bych teď chtěl být, je branka Chelsea´. Mohli jsme klidně dostat osm branek.“

Nakonec to došlo až tak daleko, že Blues ve finále porazili Bayern Mnichov na jeho vlastním stadioně. A to prohrávali sedm minut před koncem 0:1 a v prodloužení měl Robben možnost rozhodnout z penalty. V penaltovém rozstřelu pak klíčovou penaltu chytil Čech chorvatskému útočníkovi Ivicovi Oličovi.

„Je to levák, hrál před vlastním publikem, byl pod obrovským tlakem. Proto pro něj bylo jednoduší kopnou míč křižně, tedy po své pravé ruce. Takže jsem prostě akorát musel jít z mého pohledu doleva, byl jsem si jistý,“ přibližuje svůj odhad penalty.

Za vším však stojí pilné studie, Čech studoval všechny penalty hráčů Bayeru od roku 2007. „Možná to bude znít divně, ale v prosinci jsem manželce řekl, že vyhrajeme Champions League.“

Zrovna v prosinci, kdy byl u kormidla Andre Villas-Boas a klubu se nevedlo podle představ. Od 17. prosince do Portugalcova odchodu 4. března vyhrála Chelsea jen tři ligové duely. „Nemohli jsme si výhru koupit, nezáleželo na tom, jak hrajeme. Když se nám totiž v lize dařilo, nedokázali jsme přejít přes semifinále. Všechno v lize bylo špatně, takže jsem věřil, že naše chvíle přijde v Champions League. Po prohře v Neapoli jsem si říkal, že jsem se asi spletl,“ vzpomíná s úsměvem.

„Poté jsme ale porazili Birmingham v FA Cupu a po sérii lepších výsledků jsme si na Neapol věřili. A tam se vše kompletně změnilo. Od té doby jsme začali věřit, že je všechno možné. Před osmifinále jsem říkal Drogbovi: ´Come on, Didiere, musíš skórovat, víc šancí společně vyhrát už mít nebudeme.“

„A on souhlasil, věděl, že pokud někdy chceme vyhrát, musí to být v tomto ročníku. Když jsme se dostali do finále, věděli jsme, že je to naše poslední šance. Byl to poslední Didierův zápas v Chelsea. Od porážky s Manchesterem United jsem si nepřál nic jiného než být opět ve finále. Věděl jsem, že to vyjde.“

A vyšlo…
Tomáš Chudý