Očima fanouška: Postup s přehledem

Zdá se, že Boas v klíčovém období sezóny opouští rotaci a vykrystalizovala se mu základní jedenáctka, na kterou nyní bude pravidelně spoléhat. V posledních důležitých zápasech totiž změn bylo opravdové minimum a nejinak tomu bylo i teď. Jediný zásah, který André provedl, bylo posazení Lamparda na úkor Meirelese, zbytek zůstal stejný.

Celkově jsme k zápasu přistoupili úplně jinak než v předešlých zápasech. Skoro to vypadalo, jakoby naším trenérem ani nebyl Boas, protože takhle jeho vysněná hra opravdu nevypadá. Změnili jsme přístup k defenzivní činnosti, hlavně postavení obrany bylo úplně jiné a změnili jsme i styl hry ofenzivní, kdy jsme hráli spíše než na držení míče na rychlé protiútoky. Skutečně jsme takhle pod Andrém ještě nehráli.

Rozdíl v bránění byl myslím patrný na první pohled. Poprvé pod vedením Portugalce naše zadní linie hrála v hlubokém bloku. Ano, já už jsem tu v několika předešlých zápasech mluvil o tom, že jsme opustili strategii vytažené obrany, nicméně jsme přešli na systém středně zatažené obranné linie – a to zejména proti týmům, které praktikují styl dlouhých míčů – Blackburn, Newcastle, Wolverhampton. Ovšem Valencie byla prvním týmem, který jsme se nesnažili ubránit presinkem, ačkoli praktikuje kombinační fotbal, nýbrž hlubokým obranným blokem. Ve hře nám tak chyběl vytažený presink, náš první bránicí hráč Drogba často čekal na soupeře až na polovině hřiště a většina soubojů pak přicházela před naším vápnem, které naši hráči střežili opravdu skvěle. Hodně, hodně to připomínalo styl defenzivy pod Ancelottim, za něj jsme totiž hloubku hráli snad v každém zápase.

Každopádně své ovoce to přineslo. Defenziva působila rozhodně nejjistějším dojmem v celé téhle sezóně a až na pár náznaků jsme Valencii v podstatě do ničeho nepustili. Dominantní výkon, jaký jsem od defenzivy pod Boasem ještě neviděl. Rozhodně si nemyslím, že by náš trenér podobný styl chtěl praktikovat i do budoucna a stavět na něm, přeci jenom do jeho ofenzivního a dynamického fotbalu se hluboký blok příliš nehodí, ovšem v některých případech přínosem být může. Zejména proti silnějším soupeřům bychom ho měli užívat častěji, protože nám prozatím daleko více sedí a při vyšším postavení obrany stále děláme chyby. Zkrátka nemám nic proti tomu občas hrát na výsledek a osobně něco podobného čekám i v pondělí proti City.

Hra směrem vpřed logicky také dostala svých změn. Valencii jsme se vůbec nesnažili přehrát a držet míč výhradně na svých kopačkách, ale klidně jsme jim nechali míč, čekali, až o něj přijdou, a následně vyráželi do rychlých protiútoků. Za sebe mohu říct, že se mi náš bleskový přechod hodně zamlouval. Pod Boasem se tahle stránka naší hry pomalu, ale jistě zlepšuje. Když si vzpomenu, jak jsme hráli na brejky s Ancelottim. Ohromný rozdíl. Nicméně důvod se nabízí hned – týmu se jinak hraje s křídly Mata a Sturridge než s Anelkou a Maloudou.

Obecně tak mohu říct, že se mi včerejší fotbal líbil, a to i přes to, že jsme se nechali opticky přehrávat Valencií, která měla více času míč na svých kopačkách. Ovšem my jsme byli skvěle takticky připravení, soupeř vůbec nevěděl, jak má hrát, a byl to nakonec náš tým, kdo byl nebezpečnější. Skvěle zvládnuté utkání, snad něco podobného zopakujeme i v pondělí, protože proti City budeme opět potřebovat stejně disciplinovaný a taktický výkon.

Co se jednotlivých hráčů týče, mužem zápasu musí být Drogba. Osobně se přiznám, že jsem nevěřil, že ho letos ještě uvidím ve formě, jak to ale vypadá, snaží se mi ukázat, že jsem se mýlil. V posledních dvou zápasech hrál opravdu dobře, nyní doslova fantasticky, jelikož tenhle výkon dost připomínal toho výborného Didiera, který nás tahal k titulu. Dva góly a asistence, paráda. Jediné, co se mu dá vytknout, jsou některé zbytečné zkažené přihrávky, ale nemůžeme mít všechno.

A vydatně mu sekundoval Mata, který byl u dvou ze tří gólů. Skutečně nevídaný přínos má pro naši hru, hlavně jeho efektivita je neuvěřitelná, prakticky každý zápas z jeho akcí vytěžíme branku. Zkrátka pokračuje v letošním standardu, který má ale hodně vysoko. Jasný adept na hráče roku.

Konečně si také pochvalu zaslouží kompletní stoperská dvojice a brankář. Čech těch pár situací, které zaváněly gólem, vyřešil s přehledem a vychytal tak svoji třetí nulu v řadě, zatímco stoperská dvojka poprvé za hodně dlouhou dobu neudělala ani jeden výraznější kiks za celý zápas! Pochvalu tak zaslouží jak Terry, který obranu perfektně řídil a opanoval pokutové území, tak i Luiz, jež konečně jednou odvedl spolehlivý výkon. Jen tak dál!

A dalo by se i pokračovat, na své skvělé výkony navázal Romeu, Ramires si také odvedl své, Sturridge byl pro soupeře také hrozbou, v podstatě v týmu nebyl hráč, který by si zasloužil kritiku. Tak by to mělo být častěji.

Zápas o bytí či nebytí tak máme za sebou a až do pondělka máme volno – pak nás ale čeká nesmírně důležitý souboj s Manchesterem City. Nebylo by krásné být prvním týmem, který je v letošní Premier League porazí? Snad se nám to podaří, ovšem k tomu bude třeba podobně bezchybný výkon jako proti Valencii.