Van Aanholt: Ashley je můj vzor

Dvacetiletý Nizozemec v letošní sezóně společně s Gaelem Kakutou a Joshem McEachranem často nakukoval do prvního týmu, ale ani to nakonec nezabránilo tomu, aby odešel na hostování. Ve druhé lize by podle kouče Carla Ancelottiho měl nabrat více herní praxe a jako hráč se znovu trošku zocelit. Sám Aanholt se odchodu nebránil, ačkoliv přiznal, že nejvíce se zřejmě učí od svého konkurenta na levé straně obrany, Ashleyho Colea.

Cole totiž Aanholta již několikrát veřejně pochválil a prohlásil, že je stejný, jako byl kdysi on. Tedy skvělý dopředu, ale trošku nejistý dozadu. To je podle mnohých atribut, ve kterém se musí nizozemský zadák zlepšit. „Doufám, že se fanouškům moje pojetí hry líbí. Když se například rozcvičuji podél postranní čáry, řada z nich tleská a povzbuzuje mě, což je asi dobré znamení. Zatím jsem neodehrál moc velkých utkání, proti Ipswichi a Newcastlu například proti mně nestál špičkový pravý křídelník nebo obránce, takže jsem mohl hodně útočit a o obranu se moc nestarat,“ přiznává Van Aanholt.

„Jsem ale moc rád, že tu mám Ashleyho. Pokaždé, když ho vidím hrát nebo jen trénovat, se od něj něco naučím. Je to jeden z nejlepších hráčů světa na své pozici a tak mi může poradit, co dělám špatně. Sám si moc dobře pamatuje, jaký byl v mém věku, a tak se dokáže vcítit a přesně mi poradit. Řekl mi také, že i on byl jako mladý hodně útočně laděný, v defenzívě se prý zlepšil až postupem času. To je tedy věc, kterou se momentálně snažím zlepšit. Jinak jsme s Ashleym kamarádi i v soukromí, často si povídáme nebo voláme,“ pokračoval mladý bek.

V další části rozhovoru Patrick zavzpomínal na své mládí. „Otec mi řekl, že už odmalička bylo jasné, kterým směrem se můj život bude ubírat. Prý mi kupoval spoustu hraček, ale já si vždy chtěl hrát jen s fotbalovým míčem. Už ve třech letech mě přihlásil do prvního fotbalového týmu a v deseti jsem pak začal hrát za mládežnický celek klubu Den Bosch. Poté si mě vyhlédl PSV Eindhoven, tam jsem strávil dva roky. No a pak už přišel přestup do Chelsea, to bylo před téměř čtyřmi roky.“

„Nebylo snadné opustit rodinu a přátele a odjet do zcela cizí země, ale tehdy jsem si říkal, že nabídka od Chelsea nechodí každý den. Teď, s odstupem času, svého rozhodnutí určitě nelituji.“

V době, kdy mladý Patrick přestoupil do Chelsea, ještě hrával pozici stopera, nikoliv levého obránce. V létě roku 2007 přišel na Stamford Bridge společně s Jeffreym Brumou a jejich prvním utkáním v modrém dresu byl pohárový duel mládeže proti Manchesteru City, za který tehdy nastoupil Daniel Sturridge. „Samozřejmě si na Dana v tom utkání pamatuji, teprve jsem ho poznával a musím říct, že hrál opravdu dobře. Jinak mě atmosféra Youth Cupu zcela pohltila, doma v Nizozemsku se to bere na lehčí váhu, ale tato utkání mi dala opravdu hodně. Ať už je to však tak či onak, má kariéra na stoperu už je dávno zapomenuta,“ vzpomínal Van Aanholt na své začátky.

„Už když jsem přišel, řekli mi, že na stopera mi chybí potřebné centimetry. Postupem času jsem tak přešel nalevo a v utkání rezerv už mě trenér vždy stavěl jen na pozici levého obránce. Jakožto stoper jsem navíc nemohl moc útočit, což je dnes atribut, který mi jde možná nejlépe,“ usmíval se sympatický mladík.

Závěrem Van Aanholt zavzpomínal na svá předešlá hostování. „Byly to dost rozdílné štace. Zatímco Coventry hrálo uprostřed tabulky a tedy prohrávalo, remizovalo i vyhrávalo, v Newcastlu jsme hráli na špici a prakticky pořád se jen vyhrávalo. Je dobré být součástí vítězného týmu, ale mně hodně dalo i angažmá v Coventry. Také prohrávat se člověk musí naučit. Nyní mě čeká další hostování, těším se na něj. Snad naberu zkušenosti a poté se vrátím do Chelsea, kde už mi dají dostatek příležitostí,“ zakončil Patrick.