Očima fanouška: Blýskání na lepší časy?

Mnoho z nás možná zklamala základní jedenáctka, protože Carlo na předzápasové tiskové konferenci nepřímo naznačil, že jeden z našich mladých klenotů by mohl dostat šanci od začátku. Ovšem realita byla úplně jiná – nastoupila stejná sestava jako v utkání proti Wolverhamptonu a mladíci, kteří se ve velmi dobrém světle ukázali v posledním zápase FA Cupu, začali pouze na lavičce.

Carlo má tak velké štěstí, že jím zvolená sestava dnes podala dominantní výkon, v opačném případě by se na něj jistě strhla vlna kritiky ze strany fanoušků a nutno dodat, že by se jí nedalo divit. Co přesně musí mladí hráči předvést, aby do nich Ital vložil svou důvěru? Takový Sturridge dal proti Tractor Boys dva góly, v předešlém utkání rezerv proti Spurs rovnou gólů 5, ale ani tak mu to nevyneslo místo v základní sestavě na úkor poslední dobou tragického Maloudy. Nebo McEachran zahrál prozatím ve všech svých zápasech jako starý mazák, podával velmi dobré výkony a často jsme až nestačili zírat, co si ten kluk na hřišti ve svých 17 letech dovolí.

Ani on se ale důvěře Ancelottiho netěší. Opravdu by neškodilo, kdyby Carlo svá slova jednou převedl v činy – je hezké, že o mladých se neustále vyjadřuje pozitivně a dává jim naději, že se prosadí, čím dál tím víc se mi ale zdá, že ta naděje je lichá. Jednou by to skutečně chtělo vystoupit ze zaběhlého stereotypu a na úkor jedné z našich megastar průbojného mladíka zapojit. Efekty to bude mít dva – starší a kvalitnější hráč si uvědomí, že v našem týmu stále konkurence je, a pokud nebude podávat 100% výkony, tak se zkrátka v zahajovací sestavě neudrží. A mladý hráč naopak zjistí, že u nás svou šanci dostane a je jen na něm, jak s ní posléze naloží.

Obecně se o zápase dá říct, že jsme předvedli jeden z nejlepších výkonů za poslední dva měsíce. Po extrémně dlouhé době se nám podařilo na podobném levelu odehrát oba poločasy. Jak v první, tak i v druhé půlce jsme byli jasně dominantní, měli jsme tlak, soupeře jsme přišpendlili k vlastnímu vápnu a bylo jen otázkou času, kdy nám tam nějaký gól spadne. Je škoda, že v první půli jsme ostřelovali jen tyče a břevna, skórovat totiž dřív, mohli jsme se dnes dočkat i pořádného debaklu.

Velmi se mi líbil styl, jakým jsme zahájili utkání. Zatímco v předcházejících zápasech jsme úvod většinou měli mdlý, pomalu jsme se dostávali do tempa a hrát jsme obvykle začali až okolo 20. minuty, dnes jsme naopak na soupeře vlétli, začali jsme náporem a Rovers mohou hovořit o velkém štěstí, že úvodních 15 minut přežili bez obdržené branky. Ancelottimu se konečně podařilo své svěřence namotivovat tím správným způsobem a na hře to hned bylo znát.

S tím souvisí i další prvek, který mě v naší hře potěšil, a totiž bojovnost. Naše nasazení bylo zhruba tak na třikrát vyšší úrovni než v zápase s Wolverhamptonem. A musím říct, že ačkoli jsme nehráli nikterak fantasticky, už jen díky zvýšené agresivitě, napadání a důrazu v soubojích se mi na zápas dívalo daleko lépe, než když jsem na place viděl frustrované tváře hráčů, kteří neměli chuť pořádně ani bojovat. Třeba takový Lampard soupeře rozhodně nešetřil, celoplošně napadal a předvedl několik skutečně brilantních čistých skluzů. Přestože na jeho poměry zahrál dost průměrně, minimálně za ono nasazení má u mě výrazné plus.

Celkově mě ale nejvíce do očí praštil kontrast v přístupu hráčů k utkání. Ve vánočním období na našich hráčích byla často znát frustrace, jejich řeč těla rozhodně nepůsobila optimisticky a člověk si až říkal, jestli oni ten fotbal nehrají za trest. Zatímco dnes na hřiště přišlo mužstvo, které si fotbal chtělo užít, které chtělo pobavit diváky a zároveň i vyhrát. Díky tomu hráči v modrém po delší době hráli se sebevědomím, nebáli se vymýšlet vtipné a riskantní kombinace a na jejich herním projevu bylo znát, že si věří. A právě sebedůvěra byl prvek, který nám v období velké krize scházel snad nejvíce, doufejme tedy, že s jejím znovu získáním krize i skončí.

Pokud bych měl zvolit hráče zápasu z našich řad, váhal bych mezi dvěma hráči. Konkrétně mezi Ramiresem a Ivanovićem. Oba dva odehráli vynikající zápas, byli hlavními postavami našeho celku a jejich výkony byli pro vítězství velmi důležité. Tenhle mini souboj u mě nakonec vyhrál Braňo, protože na rozdíl od Brazilce byl i produktivní – z pozice stopera dát gól a na druhý ještě přihrát rozhodně každý nedokáže. V defenzivě pak moc prověřen nebyl, protože Rovers se k naší brance dostávali jen sporadicky.

S výkony Ramirese jsem poslední dobou ale velmi spokojen. Konečně nám všem ukazuje, proč si ho v létě Ancelotti vyhlédl. Svým herním stylem silně připomíná Essiena, je velice zarputilý, neuhne z jediného souboje, dokáže perfektně v rychlosti vyvést balón a pokryje velkou část hřiště. Vypadá to, že se na PL konečně aklimatizoval a pokud bude v dobrých výkonech pokračovat, bude to pro celý klub výborné. Jenom musí ještě vylepšit přihrávky a finální fázi. Stále se mu ještě párkrát přihodí, že hloupě a nesmyslně pokazí přihrávku na pár metrů, čímž soupeře může vyslat do nebezpečného brejku.

Líbil se mi i Anelka, který se dnes trefil v lize poprvé právě od zápasu s Blackburnem. Pravdou sice je, že na gólu měl pramalou zásluhu a v podstatě ho jen ukradl Ivanovićovi, nicméně za svůj výkon a celkový projev si ho i zasloužil. Z naší útočné vozby byl asi tím nejnebezpečnějším, což potvrzuje i to, že krom branky ještě trefil tyčku a ocitl se i v dalších dvou nadějných pozicích. Konečně byl Francouz aktivní, nekazil, nebál se soubojů jeden na jednoho, a co je úplně nejdůležitější, dokázal vzít zodpovědnost na sebe a zakončoval. To mi u něj v předcházejících zápasech chybělo snad úplně nejvíce.

Poslední, kdo mě dnes zaujal, je José Bosingwa. Dokázal i zastínit Ashelyho Colea na druhé straně, byl tím aktivnějším, pravou stranu parádně rozhýbal a neustále podporoval ofenzivu tím, jak před bránu cpal jeden jeho centr za druhým. Bohužel je nutno konstatovat, že přesnost jeho centrů je mizerná, ovšem pokud je časem vylepší, budeme z nich ještě hodně těžit.

Hráče „záporáky“ jsem v našem týmu dnes ani nespatřil, většina totiž zahrála opravdu dobře. Po velmi dlouhé době tak dobré výkony jasně převládají nad těmi špatnými. Celkově tedy zápas nabídl více pozitiv jak negativ, díky čemu můžeme pomalu, polehoučku začít hovořit o tom, že se krize chýlí ke konci. Nyní nás čeká velmi důležitá série tří po sobě jdoucích venkovních zápasů, ve kterých zkrátka musíme uspět, pokud tedy ještě chceme zpackanou sezónu nějakým způsobem napravit.