Očima fanouška: Pomalu se rozlučme s titulem

V dnešní sestavě jsme mohli zaznamenat dvě překvapení – první bylo nezařazení Bosingwy do základní sestavy, místo něj hrál od začátku Ferreira. Musím říct, že to zrovna skvělý tah nebyl, Paulo sice přímo nezavinil ani jeden z gólů, nicméně si na svém místě počínal hodně nejistě a rozhodně mě nepřesvědčil o tom, že Carlo s jeho nasazením udělal správně. Každý ví, že Jose je asi 2× lepší player, než Ferreira, takže skutečně nechápu příčinu, proč ho Carlo nechal sedět.

Druhým neočekávaným členem naší sestavy byl Salomon Kalou. Vzhledem k tomu, že se před zápasem zranil Anelka, neměl trenér jinou volbu a musel nasadit našeho největšího paliče. Mimochodem tomu se dnes zápas taky vůbec nevydařil, v podstatě zkazil, na co šáhl a mám takové tušení, že i všemi kritizovaný Anelka by dnes zahrál lépe.

Nicméně objektivně musím uznat, že i kdybychom nastoupili Bosingwou a Anelkou v základní sestavě, stejně bychom na Arsenal neměli. On totiž rozdíl mezi oběma mužstvy byl více než markantní. Doslova ohromný. Sebevědomí, drzost, aktivita, agresivita, ve všech těchto vlastnostech nás dnes Arsenal předčil. A o hodně.  Všechna prohlášení hráčů a trenérů o tom, že je krize zažehnána a my uvidím úplně jinou Chelsea, vzali za své už někdy okolo 20. minuty. Od té doby nás Arsenal začal nemilosrdně přehrávat a my totálně ztratili pozici v utkání.

Nejhorší na tom ale je, že dnes nás AFC přehrál i takticky. Zvolil na nás naprosto dokonalou nátlakovou hru, kdy se jejich hráči snažili získat balón okamžitě po jeho ztrátě, klidně až u našeho vápna. S tím jsme se nedokázali za celý zápas vyrovnat a dělalo nám to ohromné problémy. Vždyť kolik míčů jsme soupeři odevzdali v okolí vlastního vápna? Nespočet. Až mě to kolikrát zaráželo, hráči měli možnost míč odkopnout někam na tribunu nebo na polovinu soupeře, nicméně situaci chtěli i u svého vápna řešit fotbalově a ve výsledku dosáhli akorát ztráty v nebezpečném prostoru. Chtělo to daleko více zjednodušit hru a do brejků se tlačit jen skutečně ve chvílích, kdy to mělo smysl, takhle jsme se pouze dostávali do stále větších a větších kleští soupeře.

Navíc se nám díky výbornému napadání soupeře rozpadl i střed zálohy. Ten se vůbec nedostal do hry, byl naprosto odříznutý a nám se tak absolutně ztratila jakákoli mezihra. Kolikrát jsme se za zápas dostali postupnou kombinací až k brance soupeře? Ani jednou! Chyběl nám pohyb (to je v případě, že vás soupeř presuje, extrémně důležité), rychlost v práci s míčem a i to tolik potřebné herní sebevědomí, které ale asi v současné situaci mít nemůžeme. Skutečně mi to připadalo, jako kdyby hráči vůbec nebyli připravení na to, že na ně soupeř s podobným stylem hry vyrukuje, místo, abychom se snažili hrát v rychlosti, jsme působili jako banda profesorů, což k úspěchu nevedlo. Ve finále se tak naše ofenzivní akce omezily pouze na nakopávané míče na Drogbu, který byl ale dnes výborně pokrytý, Djorou na něj zahrál skutečně výtěčně. A pokusy o dlouhé míče do křídelních prostorů většinou končily ofsajdovým postavením hráče Chelsea, především Kalou byl v tomhle ohledu odborník. Arsenalu se tak vyplatily oba taktické prvky – vysoký presink a hodně vytažená obrana, která hojně využívala ofsajd systém.

A také nám v poslední době absolutně odchází i defenziva. Dnes padly všechny tři góly skrz střed naší obrany, to už není náhoda. Při prvním se nechal na velkém vápně trestuhodně volný hráč (to byla chyba Mikela, nicméně vzniklou situaci měli stopeři řešit lépe), ve druhém případě byl Van Persie schopen přetlačit oba naše stopery naráz, pročež mu Essien míč vypíchl tak šikovně, že poslal do sóla Walcotta, a třetímu gólu sice předcházela superobří hrubka Maloudy, nicméně i tak si myslím, že stopeři ono přečíslení mohli sehrát lépe. Skutečně ona souhra není ideální, zatímco v předešlých zápasech byl Arsenal z naší pozorné defenzivy naprosto zoufalý (290 minut nám nevstřelil gól), dnes z ní měl dobrý den.

I tak si ale nemyslím, že by Arsenal předvedl tak úžasný výkon, aby nás zesměšnil třemi góly. Ona to z jejich strany skutečně žádná hitparáda také nebyla, odvést si v defenzivě všichni hráči svůj standard, nevěřím, že by si soupeř tou svou pomalou kombinací vytvořil šance. Nicméně my jsme zahráli tak špatně, až tragicky, že i nadprůměrný výkon soupeře stačil k tomu, aby bylo po 55. minutách hry vymalováno. V podstatě jsme to byli my, kdo jim vstřelené branky daroval (pokolikáté za poslední měsíc už jsme soupeřům nabídli zadarmo gól???) Zastávám tedy názor, že AFC byl i letos stejně jako v letech předešlých k poražení, nicméně to bychom museli podat naprosto odlišný výkon a zahrát minimálně nadprůměrně. My ale dnes nehráli ani podprůměrně, spíš tragicky, takže jakémukoli bodovému zisku jsme opravdu byli na míle vzdálení.

Nejvtipnějším okamžikem dnešního zápasu byl ale určitě pohled na naši lavičku. Ve chvíli, kdy jsme prohrávali 0:3, a Carlo chtěl hru oživit nějakým střídáním, zjistil, že do hry vlastně nemá pořádně koho dát, protože na lavičce má pouze samé mladíky. A to máme přitom zraněné jen 4 hráče širšího kádru (což je v PL naprosto normální stav)!! Z prvních 5 týmů tabulky máme jasně nejužší kádr, což se začíná ukazovat jako dost velký problém a je potřeba s tím něco udělat. Je zřejmé, že Ancelotti letní obměnu kádru nezvládl – odešlo až moc zkušených hráčů a příliš se spoléhalo na mladíky, kteří na hru za A tým zatím ale nemají. Skutečně by to chtělo v zimě někoho přivést, současná situace ideální není a doufám, že dnešní drtivá porážka s rivalem Ancelottimu částečně otevře oči. Momentálně mi totiž dnešní Chelsea silně připomíná Chelsea pod Scolarim. :( Pravdou je, že LFS tehdy nedokázal tým uřídit hlavně kvůli bídným trenérským kvalitám, Ancelotti má problémy hlavně s kvalitou širšího kádru, trenérskou kvalitou je jinak úplně někde jinde. Zároveň je ale třeba dodat, že za Scolariho byla PL daleko méně vyrovnanou soutěží, a tak jsme i se svou směšnou formou neměli problém držet se na nějakém 2–3 místě. To letos je daleko více soupeřů, kteří se tlačí do Big Four, a my máme momentálně již jen jednobodový náskok na pátý Tottenham!! A mám obavy, že pokud se v zimě neposílíme, je tu poměrně slušná šance, že se naši hráči budou příští rok na LM dívat pouze v televizi. Pomalu bych i přehodnotil ambice a místo titulu bych si za letošní cíl dával kvalifikování se do LM.

Pokud mám zhodnotit i jednotlivce, určitě vyzdvihnu Čecha, který opět zachytal tak, jak od jedničky Chelsea očekávám. Byl spolehlivý, chytil několik šancí, za branky nemohl, s nimi z pohledu brankáře nešlo nic dělat. Dále se mi líbil i Ivanovic, který byl hodně jistý, důrazný v osobních soubojích a po vstřeleném gólu působil hodně sebevědomým dojmem. A tím bych výčet pozitiv z dnešního dne asi ukončil.

Naprosto trapný výkon oproti tomu odevzdal Malouda. Nepamatuju se, kdy mě naposledy výkon jednotlivce tak rozčílil, ale asi to už bude hodně dlouhá doba. Francouz byl dnes naprosto otřesný. Utkání ukázkovým způsobem odflákl, hrál dost nezaujatě, na jeho poměry hodně kazil, na vše potřeboval spoustu času, který jsme ale neměli, takže o míče logicky přicházel (stalo se mu to několikrát, ztráta před 3. gólem byla jen špičkou ledovce), zavinil třetí gól, navíc se příliš stahoval do již tak dost zhuštěného středu hřiště a znemožnil nám tím jakoukoli snahu o využití křídelního prostoru. Jeho jasně nejhorší výkon v letošním ročníku.

Další do party těch, kteří se vyznamenali v negativním světle, byl dnes nigerijský štít John Obi Mikel. Vůbec se mu nedařilo strážit Fabregase, který operoval v prostoru mezi obranou a zálohou, tedy přesně v místech, kde měl operovat i náš defenzivní štít. Ten ale bohužel místy dost „plaval“, on skutečně nedisponuje nejlepším pozičním postavením, v tomhle aspektu byl Makelele tak o dvě úrovně výš. Navrch ani neodebíral míče, asi dvakrát se mu stalo, že se kolem něj Fabregas ve středu hřiště obtočil a namířil si to přímo k naší brance, z jeho strany to nebyl povedený výkon.

Utkání se taktéž silně nepovedlo Kalouovi, který zpočátku rozjížděl několik nadějně vypadajících akcí, bohužel je ale všechny pohřbil svou nemohoucností přejít přes obvykle tragického Clichyho. V pozdějších fázích zápasu ho poté fanoušek zaregistroval jen tehdy, když něco zkazil, bohužel musím říct, že se takhle fanouškům do podvědomí připletl několikrát.

Co říct závěrem? Snad jen to, že dnes proti Arsenalu hrála nejslabší Chelsea od roku 2003 a podle toho taky průběh utkání vypadal, že se musíme soustředit na středeční zápas s Boltonem a ten už konečně vyhrát, protože mnoho dalších možností k zaváhání nemáme. Jakákoli další ztráta může znamenat sešup až na páté místo tabulky!! A to si jistě nikdo z řad našich fanoušků nepřeje. Nicméně tým Owena Coylea je poslední dobou v hodně dobré formě a my budeme potřebovat totálně odlišný výkon, než jaký jsme předvedli dnes. Ale neztrácejme víru, ona se nynější situace již brzy zcela jistě otočí k lepšímu!!