Očima fanouška: Zase bez výhry

Pozitivní bylo, že se nám do sestavy po delší odmlce vrátili staří známí Essien s Terrym. A musím uznat, že na naší hře se jejich přítomnost projevila, zejména pak v první půli. Essien sice neodehrál nikterak fantastické utkání, na jeho poměry spíš dost průměrně, nicméně i tak nám velmi pomohla jeho fyzická síla a bojovnost, kterou oplývá. Navíc díky němu v naší sestavě chyběl Ramires, což znamenalo o několik zkažených míčů méně. Ale chyběla mi od něj ještě nadstavba v podobě většího útočení, všichni víme, jak dokonale dokáže vyvést míč skrz klidně dva bránicí soupeře, bohužel dnes se k tomu dostal snad jen jednou.

S Terrym se pak zase vrátila jistota do zadních řad, jeho dirigentské schopnosti jsou opravdu k nezaplacení. Díky jeho perfektní organizaci defenzivy automaticky stoupá i výkon jeho parťáka a většinou i krajních beků. Střed obrany v zápase skutečně mnoho chyb nenapáchal, naopak Terry s Ivanovicem na diváka působili hodně jistým dojmem. Hořely hlavně strany, ale to rozeberu až v další části článku.

Mimochodem opět se jednalo o zápas dvou poločasů. Je zarážející, že takový tým jako Chelsea prostě nedokáže kvalitně odehrát celé utkání. Buď se nám nepovede půle první a vše musíme dohánět v té druhé, nebo to provedeme naopak, přesně jako dnes. Skutečně to nechápu, těžko se hledají příčiny. Zkažené starty do zápasu mohla způsobit špatná koncentrace hráčů, nedostatečná soustředěnost či slabé namotivování od kouče. Co ale zapříčiní tak rapidní pokles výkonu přestávce mi je záhadou. Že by si hráči mysleli, že už zápas s přehledem dovedou do vítězného konce, a soupeře tak podcenili, si nemyslím, přece jenom sami se topíme v krizi a jen stěží si můžeme dovolit někoho podcenit. Ovšem pak je ale velmi nejasné, proč jsme v druhé půli naprosto přestali hrát a běhat. Ancelotti bude muset co nejrychleji najít důvod a zařídit, aby se podobné výpadky neopakovaly. Pokud totiž na hřišti budeme jen jeden poločas, pak na naše konto asi moc bodů nepřibude.

Přitom první půle byla docela dobrá. Jasně, nebyla to žádná hitparáda, šance se rodily pomálu a hráči se na ně strašně nadřeli, jenže těžko chtít více od týmu, který vyhrál 1 utkání ze 6. Nicméně na hřišti bylo prakticky jen jedno mužstvo (to i v půli druhé, jenom s tím rozdílem, že to byl soupeř), Evertonu jsme vyjma asi dvou centrů do šestnáctky vůbec nic nedovolili a sami naopak neustále bušili do jejich vrat. Celkově mě zaujala bojovnost, na hráčích bylo vidět, že za každou cenu chtějí vyhrát, rapidně se zlepšil i presink, protože jsme pod tlak dostávali už krajní obránce soupeře v samotném zárodku akcí. Nicméně je pravda, že kombinační hra trochu skřípala, především pak chyběla nějaká myšlenka ve finální fázi (Franku, vrať se!!), takže většina našich šancí nebo spíše pološancí pocházela z křídelních akcí a následných centrů do vápna.

V téhle fázi zápasu se mi vcelku líbil výkon Maloudy, který jakožto střední záložník odehrál jeden z jeho lepších poločasů, přenášel míč z jedné strany na druhou, měnil rytmus hry, pokryl velkou část hřiště, občas se dostal i až k postranní čáře, odkud zkoušel centrované míče, nicméně ty neměly zrovna valnou kvalitu. Dále byl dobrý i Anelka, který potvrdil, že levá strana mu svědčí více jak pravá, dnes snad ani jednou zbytečně nezabrzdil hru, naopak se zapojoval do kombinací na jeden dotek, výborně napadal, díky tomuhle otravování soupeře tak i vybojoval penaltu. A činil se i Bosingwa, jenž se hýřil pohybem a výborně podporoval ofenzivu, především některé jeho centry byly hodně nebezpečné, je velká škoda, že jsme je nedokázali využít.

Špatný ovšem byl Kalou. On má snad umění na to, aby každou slibnější akci zazdil, zadrbal nějakou nesmyslnou kličkou navíc. Dnes měl minimálně tři situace, ve kterých mohl rovnou střílet, ale on ne, on si raději míč zasekne a nabourá do dalšího obránce. Útočníka s horším řešením koncovky by člověk hledal poměrně dlouho.

Ale druhá půle byl úplně jiný příběh. Doteď nechápu a asi nikdy nepochopím, co se to s námi stalo. Zatímco v první půli nás zdobil pohyb, presink a kombinace ve středu hřiště, díky čemu jsme měli velkou optickou převahu, tak v té druhé jsme o všechny tyto aspekty  přišli. Ztratili jsme koncentraci, sebedůvěru, přestali jsme být aktivní a ve výsledku na mě náš výkon působil hodně nedbalým a totálně mdlým dojmem. Skoro jsem si říkal, že hráči ani neví, co mají hrát. Šlo o skutečně hodně trapný výkon, obrovský problém nám začala dělat přechodová fáze, nedokázali jsme si dát více jak tři souvislé nahrávky, takže jsme vše řešili nakopávanými míči, čímž jsme většinou míč soupeři jen odevzdali. Navíc jsme přestali podporovat útok, do ofenzivní části hry se zapojovali tak tři až čtyři hráči, což je skutečně málo. A defenzivní blok se naprosto nesmyslně zatáhl, záložní řada začínala bránit až nějakých deset metrů před vápnem. Což sice platí na kombinační týmy, které se snaží dostat přihrávkami až do vápna (např. Arsenal), ale proti borcům, co mají ve svém středu hlavičkáře typu Cahilla, Sahy atd., je to fotbalová sebevražda. Navíc Baines má asi nejlepší centry v celé PL, což ještě znásobuje údernou sílu Evertonu. A tahle pasivita se nám taky nevyplatila, o gól jsme si dost hlasitě říkali celou druhou půli a také ho zaslouženě dostali.

Nejvíce mě vytáčela defenzivní práce zálohy. Nechápu, jak je možné, že si Baines v naprostém klidu proběhne skrz dva defenzivní záložníky, aniž by podstoupil jeden jediný souboj. To jde skutečně mimo mé chápání, tak obrovské hrubice si přece nemůžeme dovolit. A podobných situací bylo více, skutečně nezřídka se nám stávalo, že defenzivní hráči spoléhali jeden na druhého, a ve výsledku pak nebránil v podstatě nikdo. Nebo se nám vůbec nedařilo pokrýt náběhy hráčů soupeře, velmi často bylo k vidění, že si hráč Evertonu narazil míč, rozeběhl se a bránicí muž v modrém ho vůbec nenásledoval a nechal ho volného pádit k naší brance. Musím říct, že v tomhle ohledu mě zklamal Essien, od něj jsem očekával, že každého hráče, co si dovolí přejít přes jeho území, absolutně zválcuje, vůbec jsem nepočítal s tím, že by se na něj jen přátelsky koukal. A špatně v druhé půli hrál i Mikel, který vůbec nevykrýval prostor před stopery, tím pádem pak většinu odhlavičkovaných míčů znovu sebral záložník Evertonu a mohl se dostat i do slušné palebné pozice. Navíc vůbec nepomáhal stoperům při centrovaných balónech, takový Rodwell, který trefil tyč, byl jeho hráč, ovšem on s ním do našeho pokutového území vůbec nepokračoval. Jak je tohle sakra možné??

Jinak ještě v defenzivě shořel taktéž Bosingwa, skrz jeho stranu si hráči v bílém dělali, co chtěli, především pak Leighton Baines si Joseho vodil za nos a do vápna poslal několik luxusních centrů. Jeden z nich se nám pak ubránit nepodařilo.

Krizi se nám tedy opět protrhnout nepodařilo, další příležitost budeme mít ve středu na půdě Marseille v LM a poté o víkendu v derby na White Hart Line. Upřímně zápas s drůbežárnou ze severu Londýna považuju za ideální zápas na to, abychom se konečně chytli, už jsme u nich nevyhráli 5 let, je nejvyšší čas to změnit, co myslíte??