Bruno Demichelis posilou Ancelottiho týmu

Bruno Demichelis se stává novým asistentem manažera Carla Ancelottiho. Dohlížet bude na vykonanou práci při tréninku, veškerou odbornost a zdravotní stav fotbalistů. Povinnosti Raye Wilkinse budou čistě fotbalového charakteru.

Bruno byl s Chelsea po celou dobu amerického turné a nyní tak nadešel čas trochu si nového muže na Stamford Bridge přiblížit.

Demichelis se narodil v Benátkách, ovšem první práci si našel v Anglii, kde pracoval v továrně jako foukač skla. Krátce nato odjel studovat do Spojených států amerických. Bruno tak umí plynule anglicky, a to excelentně, což zcela jistě Carlo Ancelotti vítá.

K realizačnímu týmu AC Milán se připojil v roce 1997, a tak i on stál za slavnou a zlatou érou Rossoneri. Právě Demichelis stál za zrodem známého systému MilanLab.

Mohl byste blíže popsat vaši roli?

Má práce se nazývá vědecký koordinátor, stejně tak tomu bylo v Miláně. Jinak jsem sportovní psycholog. Budu tedy pomáhat manažerovi koordinovat veškeré činnosti, které pomohou týmu i hráčům k těm nejlepším výkonům.

Budeme tu pracovat hodně podobně jako v MilanLab, což je jen uskutečnění velmi jednoduchého nápadu. Vše spočívá v tom, že do středu položíme hráče a snažíme se pracovat na prevenci možných zraněních. Snažíme se být opravdu proaktivní, což znamená snahu předvídat zranění a následně mu maximálním způsobem předejít. Je to rozhodně lepší, než reagovat, až když je dotyčný zraněný.

Budeme rovněž schopni zjistit, zda-li se hráči zotavili z únavy či zda-li jsou v nervovém vypětí. Věřím, že sem můžeme přinést zkušenosti – posledních dvacet let jsem strávil v klubu, který byl mimořádně úspěšný. Vše se budeme snažit využít i zde, poněvadž všichni silně věříme, že tento tým toho může hodně dosáhnout. V posledních letech však zažil velká zklamání. Ale právě tuto frustraci chceme přetavit v pozitivní energii. Chceme klubu pomoci uspět – všichni zdejší hráči si to zaslouží.

Muselo to být těžké rozhodnutí opustit po tolika letech Milán.

Ano, to bylo, ale nabídku jsem přijal ve zlomku vteřiny. Když mi Ancelotti řekl, že z klubu odchází a jestli nechci jít s nim, řekl jsem, že ano. I když jsem nevěděl, kam přesně jde. To proto, že je to neuvěřitelný chlapík. Pracoval jsem s ním posledních deset let, navíc se známe z doby, kdy jsme oba ještě hráli.

Jsme blízcí přátelé a já opravdu miluju jeho způsoby a přístup. Je to velice inteligentní člověk, nesmírně loajální a upřímný, který pracuje tak, že to všechny zúčastněné náramně baví.

Hráči se pod ním cítí uznávaní, navíc se hodně stará. Dle mě je to tedy perfektní manažer. Bylo to velké rozhodnutí, ovšem má rodina je šťastná a přijela sem se mnou. Má devítiletá vnučka, kterou jsem si rovněž přivezl s sebou, se již zaregistrovala do anglické školy. Jsem celý nabuzený a namotivovaný a strašně pyšný na to, že tu mohu být. Je to pro mě čest.

[:images:]