Lampard: Trošku štěstí si zasloužíme

Steve Bruce zastává názor, že se Lampard opřel rukama o Maria Melchiota, díky čemuž ho vychýlil z jeho osy a on tak měl prostor ke hlavičkování. Nic takového ovšem hlavní sudí Lee Probert neviděl, a tak si Frank mohl připsat další vítězný gól vstřelený v závěrečných okamžicích duelu.

„K menšímu kontaktu tam došlo, ale jestli to byl faul, to nevím,“ hodnotí aktér souboje. „Wigan byl velice bojovný, jeho hráči pracovali skutečně tvrdě, nicméně dost faulů uprostřed hřiště zůstalo nezaznamenaných. Jestli jsem fauloval já, opravdu nevím. Přeskočil jsem Maria, ani jsem ho nechtěl nijak zasáhnout. Myslím, že ve vápně dochází ke kontaktu neustále, a občas vám to vyjde, občas je to odpískáno. Někdy si trošku zasloužíte, aby to bylo ve váš prospěch. Letos jsme měli doma poněkud smůlu, tudíž se možná to štěstí na nás tentokrát usmálo.“

První branku zápasu vstřelil kapitán Blues John Terry a to pro někoho nevídaným způsobem. Sám Lampard však tímto zakončením překvapen nebyl. „Párkrát jsem ho takto skórovat viděl při tréninku. Všichni si jsou vědomi Johnových skvělých defenzivních schopností, ale už jen těžko si uvědomují, jak je na tom technicky dobře. Na tréninku ho můžete vidět, jak trefuje balon levačkou, pravačkou – jeho první dotyk je úchvatný. Tyto technické dovednosti měl vždy v sobě. To jeho poslední střihnutí ve vzduchu, to byla skvělá střela.“

„Bylo frustrující vést tak dlouhou dobu jen o jeden gól. Měli jsme šance na vstřelení druhé branky, ovšem místo toho jsme soupeři dovolili vyrovnat,“ pokračoval Lampard. „Wigan však zaslouží pochvalu, na hřišti dřel a do utkání vstoupil velmi dobře. Jakmile jsme se však ujali vedení, převzali jsme otěže zápasu a měli jsme přidat další gól. Za to nesu i trochu viny já, když jsem měl z jedné šance v prvním poločase dát branku.“