Scolari po šesti měsících na lavičce Chelsea

Vybrali jsme pro Vás to nejdůležitější, respektive nejzajímavější…

Felipe, na lavičce Chelsea působíš již šest měsíců. Bylo dobré rozhodnutí toto místo vzít?

Ano bylo. Já i má rodina jsme šťastní a myslím si, že spokojení jsou i fanoušci klubu. Je to opět jiná etapa života a já jsem rád, že jsem se rozhodl tak jak jsem se rozhodl.

Liší se nějak realita od toho, co jsi očekával?

Je to určitě větší než jsem myslel. Je tu jiné prostředí a i jiná fotbalová kultura. Během těch šesti měsíců jsem se dozvěděl spousty nových věcí – o mé práci, o různých systémech, hráčích i Premier League. Vše poznáte, až když si to všechno sami vyzkoušíte. Oproti mým minulým působištím je to rozdíl, ale zároveň je to fantastické. Pro mě coby fotbalového trenéra je to si myslím nejlepší období mého života.

Co tě konkrétně doposud překvapilo, jaká jsi našel pozitiva a negativa?

Na žádné zápory nemyslím, protože když se budete těmi špatnými věcmi zabývat, nedopadnete dobře. Jednou je tu takový problém, poté zase takový, ale je toho minimum. Po jedné nebo pěti minutách máte po problému. O Anglii, svém týmu a svých hráčích mohu mluvit jen v dobrém. Myslím, že mí svěřenci jsou ti nejlepší fotbalisté na světě. Samozřejmě všichni děláme chyby a od toho jsou tréninky, během kterých se snažíme se jich pro příště vyvarovat. Co se týče počasí, trochu jsem se ho obával, ale nakonec jsem zjistil, že to není vůbec žádný rozdíl. V brazilském městě, kde jsem žil, jsou stejné teploty jako tu. Opravdu teď nemohu přijít na něco negativního.

Jak se liší trénování klubu a reprezentace?

S národním týmem máte v kalendáři jeden zápas za měsíc, takže po jednom utkání máte pauzu 25 nebo 28 dní. Co se událo před měsícem si pak vy nebo hráči nepamatujete, protože si mezitím ve svém týmu zahrají sedmkrát nebo osmkrát. Když pak koučujete nějaký klub, denně se zabýváte něčím novým, své hráče musíte něco dalšího naučit, něco nového jim říct, připravit je na další střetnutí, připravit novou taktiku. Pro mě osobně je tato varianta lepší, cítím se spokojenější.

Pověz nám něco o tvém životním stylu a o vztahu s tiskem.

Vedu prostý život. Přijdu na trénink a po jeho skončení jdu zpět domů. Pak jednou nebo dvakrát týdně chodím vyzvedávat syna ze školy nebo se svou ženou navstěvuju místní supermarket, abych sehnal něco k jídlu. Nic víc. Nejsem ten typ člověka, který chodí z párty na párty. To je co se týče tisku tím pozitivem, protože na něco takového novináři vyloženě čekají. S anglickým tiskem jsem spokojený – doposud mě respektuje, stejně jako já je. Několikrát mi novináři i pomohli – občas zkrátka nedokážu slovy vyjádřit své představy, a tak to řeknu v portugalštině. Když se to však pokusím říct v angličtině, mohu udělat menší chybu a je z toho něco jiného. Oni mi však rozumí a pomáhají.

Zpět k Chelsea – probíhá sezóna prozatím tak, jak sis představoval?

Pokud jde o body, je to OK. Nejsem však spokojený s některými ztrátami, obzvláště v ligových zápasech s Tottenhamem a Arsenalem. Samozřejmě mi je jasné, že ne vždy budeme hrát dobrý fotbal a tím lepším bude soupeř, ale po těchto dvou duelech němůžu být vůbec šťastný. Jindy jsme prohráli, protože jsme zkrátka byli horším mužstvem než protivník, ale tyto dva zápasy prostě nemůžu akceptovat.

Co si myslíš o kvalitách a konkurenci v Premier League?

Jsem mile překvapen – v jiných soutěžích byly vždy tři, čtyři mužstva dobrá a další tři, čtyři ne tak kvalitní. Zde je to však o něčem jiném. Ať už hrajete proti prvnímu nebo proti zbytku ligy, vždy je nesmírně těžké vyhrát. To je pro mě obrovským překvapením. I trávníky, na kterých Chelsea doposud hrála, byly na vysoké úrovni, což je dobré jak pro hráče, tak pro trenéra. Já mám fotbal rád a na špatném terénu je nemožné ho provozovat.

Zlepší se naše forma na domácí půdě?

Ano. Teď mám dva týdny, abych s hráči pracoval a v té době musím zapracovat na druhém nebo i třetím herním stylu. Předtím to totiž díky velkému počtu zraněných nebylo možné. Mám tak konečně dobrou šanci měnit herní systémy.

Jaké je tvá priorita? Premier League nebo Champions League?

Do každé soutěže vstupujeme tak, jako by se jednalo o tu nejlepší na světě. Podívejte, vypadli jsme z Carling Cupu a od několika lidí jsem slyšel, že to nebyl nijak důležitý pohár. Ne, byl to důležitý pohár. Prohráli jsme však a já i mí hráči jsme zuřili. Ještě hrajeme ve třech soutěžích a nad všemi musíme přemýšlet stejně. Všechny jsou důležité, ne jen jedna.

Jak se těšíš na vánoční program ligy?

Ano to je další rozdíl. Jen jednou jedinkrát jsem pracoval i o Vánocích, a to v Brazílii, když jsme s Palmeiras hráli šestadvacátého a devětadvacátého pak finále. Myslím, že v Brazílii se to pak již nikdy nestalo. Zde je to však normální, lidé chodí se svými dětmi na fotbal, to je fantastické. Nás čekají zápasy s WBA a Fulhamem a pokud budou stadiony plné, nádhera. 

Za dalších šest měsíců, budeme mít nějaké trofeje?

Přeju si to a se svými svěřenci udělám maximum pro to, abychom nezískali jen jednu, ale dvě nebo tři. Pokud uspějeme ve dvou soutěžích, bude to podle mě fantastické. Pokusím se o to, pro klub a fanoušky.