Rozhovor s Ivanovičem
Bude tomu téměř rok, co londýnská Chelsea získala z Lokomotivu Moskva srbského obránce Branislava Ivanoviče. Po poněkud frustrujícím startu začínáme zjišťovat, proč k tomuto přestupu vlastně došlo…
Čtyřiadvacetiletý Ivanovič přestoupil do týmu Blues v posledním lednovém přestupovém období, avšak teprve v záříjovém utkání proti Portsmouthu si mladý Srb odbyl svůj soutěžní debut v áčku Chelsea. Od té doby si na své konto připsal na postu stopera několik skvělých výkonů – tedy na pozici, která mu podle jeho vlastních slov sedí nejvíce.
„Dávám přednost středu obrany, mám však tu výhodu, že mohu působit na stoperovi i na pravém kraji. Osobně však preferuju toho stopera,“ začal Branislav. „Vidím zde svou budoucnost. Ještě mám radši, když z té dvojice působím vpravo – v Rusku jsem totiž hrával pravého obránce, navíc je má pravačka tou silnější nohou, takže se zde cítím pohodlněji. Samozřejmě se snažím o to nejlepší na každém postu a když to po mně bude trenér chtít, budu hrát vlevo nebo vpravo.“
Pozici pravého beka kryje Ivanovič v srbské reprezentaci, za kterou si již připsal sedmnáct startů a tři branky. „Pokud budu hrát, budu šťastný,“ usmívá se. „Co se týče reprezentace, tam momentálně hraju napravo. Když jsem působil v Rusku, v klubu jsem byl pravý bek a v reprezentaci stoper. Teď se to otočilo a v klubu hraju ve středu obrany, zatímco za národní tým vpravo.“
Mladý Srb se do prvního mužstva Chelsea dostal až v této sezóně, díky čemuž byl v létě spojován s odchodem ze Stamford Bridge. Sám hráč je však v Londýně šťastný a usazený. Spokojen je i se svou angličtinou. „Nevím, jestli mluvím správně, zato vím, že něco málo umím. Je to OK, anglicky hovořím a pokud jde o fotbal, rozumím všemu. S ostatními hráči i realizačním týmem mluvím dost často a o tom fotbal je. Nevyjadřuju se dokonale, ale dostatečně dobře.“
„Se všemi kluky jsem zadobře, jsou skvělí a profesionální. Tréninky s těmi nejlepšími si užívám, jsem za to rád a cítím se opravdu usazený. Zde v Chelsea je spoustu velkých hráčů a když sem dorazíte, uvědomíte si, jak jsou všichni profesionální a jak jsou dobří v tom, co dělají. A když je poznáte i mimo hřiště, zjistíte, jak skvělí hoši to jsou. Proto se tu všichni snažíme o to nejlepší a když dostaneme šanci hrát, vydáváme ze sebe maximum.“
Nejtěžší zkouškou Ivanovičových schopností byl doposud ligový duel s Arsenalem. Výsledek moc důvodů k radosti nedává, avšak z osobního hlediska je mladý obránce spokojen s tím, jak si vedl v soubojích s Emmanuelem Adebayorem. „Jedná se o skvělého útočníka a mým úkolem bylo zabránit mu ve skórování. Proto se domnívám, že jsem svou práci splnil. Bylo to náročné utkání, ale co se týče příprav na něj, ničím výjimečné – na každý zápas se chystáme úplně stejně. Samozřejmě nás čeká i pár snazších střetnutí, ale měli byste se připravovat na každý duel tak, jako by vás čekal ten nejdůležitější zápas. O motivaci pak už bylo postaráno. Výsledek nás všechny zklamal, ale i nadále se nacházíme na dobré pozici.“
V Evropě najdeme hned několik dalších Srbů hájících barvy svých klubů. Možnosti vybrat toho nejlepšího se však Ivanovič zdráhá. „V tomto momentu bych raději žádné jméno neříkal. Je tu pár talentovaných kluků a já bych na někoho mohl zapomenout,“ pokračoval před tím, než se vyjádřil na adresu srbského obránce ve službách Manchesteru UTD, Nemanji Vidiče. „Když se sejdeme v národním mužstvu, mluvíme spolu o anglické i srbské kopané. Když jsem sem přestoupil, řekl mi a vysvětlil několik věcí týkajících se zdejšího fotbalu, jak jsou vedeny tréninky…Vůči zbytku světa je tu několik odlišností, takže mi vysvětlil co a jak.“
A konečně se Branislav vyjádřil i k blížícímu se losu osmifinále Champions League. Obránce je názoru, že nezáleží na tom, koho Chelsea dostane – úkol bude nadále stejný. „Pokud doufáme v zisk trofeje, měli bychom očekávat těžké soupeře a zápasy. Svého protivníka si nemůžeme vybírat, teď budeme narážet jen na dobrá mužstva a my se musíme na každý zápas pořádně připravit.“
Po bolesti v Moskvě udělá Ivanovič maximum pro to, aby se něco podobného neopakovalo i v Římě.
Komentáře