Anelka chce hrát na hrotu
Nicolas Anelka poskytl menší rozhovor, ve kterém nám přiblížil svoje cíle do příští sezóny, popsal svůj vztah s Didierem Drogbou a vrátil se k neproměněné penaltě ve finále Ligy Mistrů.
Po lednovém příchodu z Boltonu se francouzský útočník výrazně gólově neprosadil, vinu na tom jistě má fakt, že nedostával dostatek příležitostí na své nejoblíbenější pozici – tedy na hrotu útoku. Bývalý kouč Avram Grant stavěl 29-letého útočníka na křídlo, což mělo za následek to, že Anelka se v 24 zápasech trefil pouze dvakrát. Nedobrou třešinkou na hořkém dortu lze nazvat jeho závěr sezóny, kdy v moskevském finále Champions League zahodil penaltu a definitivně tím zhasil naděje Chelsea na zisk této trofeje.
Přesto všechno holohlavý útočník doufá, že dostane příležitost a znovu najde svou střeleckou formu, kterou si na cestu do Chelsea zřejmě zapomněl přibalit. Kouč Scolari mu udělal radost tvrzením, že v nejbližších zápasech bude preferovat rozestavení 4–4–2, což Anelkovi samozřejmě vyhovuje.
„Hrát v minulé sezóně na křídle, ať už levém nebo pravém, pro mě bylo frustrující. Po příchodu do týmu jsem hrál na pozici klasického útočníka, kde se mi dařilo. Poté mě však Grant začal využívat na křídle, opravdu nevím proč. Přesto jsem se snažil odvádět maximum. Ale už je to za mnou, co se stalo, stalo se. Cítím velkou šanci, že v příští sezóně již budu hrát na své oblíbené pozici. Na hřišti ze sebe vydám vše, tak jako jsem to dělal po celou svou kariéru až doposud. Vždy se mi díky tomu docela dařilo, takže nevidím důvod, proč by se mi nemělo dařit i tady v Chelsea.“
Anelka si rovněž užívá možnost, že v příští sezóně vytvoří smrtící duo s reprezentantem Pobřeží Slonoviny, Didierem Drogbou. Pokud prý nyní zraněný útočník zůstane v Chelsea, určitě si na hřišti budou rozumět. „Pokud Didier neodejde, můžeme hrát spolu. Minulou sezónu jsme to pořádně nevyzkoušeli, já však věřím v naši úspěšnou spolupráci. Moc dobře se navzájem známe a víme, jakým způsobem každý z nás hraje. Oba ze sebe vydáme maximum. Otřepaná fráze však zní – vše záleží na trenérovi.“
Závěrem rozhovoru se muž s číslem 39 na zádech vrátil k finále Champions League, ve kterém se nechtěně stal smutným hrdinou a svou zahozenou penaltou „zpečetil“ výhru Manchesteru United. „Bylo pro mě těžké na tu penaltu vůbec jít, jelikož jsem nehrál v základní sestavě a do zápasu naskočil až v průběhu. Na hřišti jsem pobyl snad jen pět nebo deset minut. Navíc jsem znovu nehrál na své pozici, takže jsem se necítil dobře a ten pokutový kop pro mě byl těžší než pro kohokoliv jiného. Snažím se na to moc nemyslet, ale jde to jen těžce. Každopádně Chelsea pořád něco dlužím. A bylo by tomu tak i v případě, kdybych tu penaltu tehdy proměnil.“
Komentáře