Deník modrého fanouška

Milý deníčku, dnes je 21.5.2008=Velké finále.

Jsou tři věci, které nemůžu vystát. Porážky, Manchester United a vstávání. Někdy nechápu, jak se vlastně do té školy vlastně dostávám.

Ale dneska to bude asi trochu jiné, vždyť jsem se dneška nemohl dočkat, vždyť je to ten den, na který čekají fans Chelsea už od roku 1971 a dnes je tady.

Ve škole nebudu absolutně použitelný, to musí přece každý pochopit. Jediné, co mě tam udrží, bude skupinka fanoušků, která je u nás ve třídě opravdu bohatá. Dva fanoušci Manchesteru United, jeden Arsenal, dvě Chelsea, Liverpool a dokonce Baníkovec. Je mi jasné, že si to pěkně slíznu a to nechci ani pomyslet na možnou porážku. Naštěstí máme první hodinu angličtinu (učitel je zarytý fanda Chelsea) takže si tu nevěřící pakáž pěkně podáme:)

„Nevadí mi, že jsme vypadli, ale vadí mi, že jsme vypadli s váma.“

Tak tenhle argument mě má zřejmě naštvat, ale já vím, že tohle k Chelsea prostě patří, nikdo nás nemůže ani cítit a přitom z nás mají respekt jak z nikoho jiného.

Zvoní, panebože už jen 6 hodin do začátku finále. Oběd, šatna a honem domů. Doma si zajdu na „náš“ web a nasaju atmosféru, je to zvláštní, ale po každém článku ve mně roste pocit, že jsme jeden velký tým a že si to vítězství nikdo jiný, než moje milovaná Chelsea, nezaslouží. Těžko říct, zda má smysl dělat nějaký článek (koho FairCop zajímá vždyť je finále). I velký Arsenal byl ve finále jenom jednou a neuspěl. Manchester byl ve finále dvakrát a pokaždé vyhrál, poprvé v roce 1968, to nás obsadili Rusové. Achjo zase tady máme to Rusko. Musím se nějak odreagovat.

Kliknutím spustíš video.

Odcházím na stadion Slezského FC Opav. Můj klub bojuje o první Gambrinus ligu a já u toho nesmím chybět. Celý den je hnusně a na stadion příjde tři a půl tisíce fandů, jsem na „nás“ hrdý je tady skvělá atmosféra (kdo byl v Opavě na fotbale jistě pochopí). Všichni vědí, že 1.HFK Olomouc bude těžký soupeř. Minule jsme prohráli s Třincem, ale dnes to bude jiné (omlouvám se Olomoučákům :).

Vždycky chodím na fotbal s jedním fandou Arsenalu a je mi jasné, že ani teď se debatám o velkém finále nevyhnu. Budu taky poslouchat, že Arsene má novou hvězdičku, že Arsenalu utekl další hráč, ale nebude mě to zajímat, respektuju sice soupeře, ale nikdy mě Arsenal nezajímal a nai zajímat nebude.

Fotbal tady v Opavě není špatný a po veškeré té špíně, kterou na náš klub naházali Ukrajinci (bývalý majitelé, holt né každý z bývalého SSSR je jako Roman) nejenže nás vykradli, ael také nás chtěli prodat, Svině. Uznávám, není to Bridge, ale každý má svůj domácí klub a tím pro mě je Slezský FC Opava.

Konec. 1.HFK Olomouc 0:6 Slezský FC Opava

Tak a teď honem do Buly, kde máme s mím kamarádem (fanda Chelsea) rezervované místo. Jistě hospoda není stadion, ale kdo tuto atmosféru nezažil, nepochopí. Jednou, když jsme tady byli na Liverpool, tak naproti nám seděl jeden chlap (bývalý stoper, jak nám později řekl) skvěle se s ním bavilo a to ani nefandil Chelsea. Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy dal „Bizon“ gól a asi 20 lidí v hospodě slavilo úžasným způsobem, ale verdikt rozhodčího nás úplně opařil a banda asi 30 fandů Liverpoolu nám to začalo vracet.

„Tady to máte zasraná Chelsea.“

V očích jsem měl smutek a zlobu zároveň, ale když jsem se podíval na chlapa naproti, řekl něco, na co v životě nezapomenu.

„Nebojte, spravedlnost se ukáže.“

A nelžu vám do pár minut jsme explodovali radostí znovu. Božský Frankie a potom Drogba, pak už jen pohled na fanoušky Liverpoolu a věděl jsem, kdo jsem, jsem fanda Chelsea.

Dnes to bude jiné, Manchester tady má hodně tvrdé jádro a jejich posměšky, když získali titul nám dávají jasně najevo, že Moskva bude hodně těžká. Není úniku, mám na sobě dres Johna Terryho a každý ví kdo jsem, jsem modrý a to se Mančestrákům nelíbí. Trochu závidím těm, kteří nebudou mít nervy, těm kteří si vychutnají finále a v klidu usnou. To já nedokážu, vím to.

Dovolte mi jednu citaci (nebude moc přesná).

„Celý rok jezdíme jak cvoci za svým týmem, celý rok fandíme a potom prd. Přesně o tom to je, jsme nejvěrnější fanoušci na světě.“ Martin King

Tahle věta je z období, kdy hrále Chelsea hrozně a věděli to i fanoušci. O to víc si ale uvědomujeme, co se děje. Chelsea je ve finále Ligy Mistrů, první titul pamatuje jen pár z „českých modrých“, ale tohle prožíváme prvně jak my v Opavě, Praze, Brně tak třeba v Londýně.

Datum 21.5.2008 bude výjimečné, škoda, že bude mít jen 24 hodin.

Tak co, jaký bude váš den? Bude modrý?