Tottenham 2:1 Chelsea

Nežli si koupíte lístek do divadla, přečtete si pár kritik v kulturním přehledu a podle ohlasů novinářů a přátel, kteří dané představení již shlédli, se rozmyslíte, zda do divadla půjdete také. Jestliže jde o fotbal, lístek kupujete hned, i když stojí nekřesťanské peníze.

A to je možná ta potíž. Těch krásných cca padesát liber Vám totiž nikdo nevrátí.

Všichni věříme, že Grant to měl s rozhodnutím o sestavě opravu velice těžké. Bridge si ji z novinářského úhlu pohledu vynutil ultimátem, které po dnešku ani nebude potřebovat. Na lavičce zůstala taková jména jako Joey Cole, Míša Ballack a Alex. Vlastně jména, která v CC dřela nejvíc.

Takový Malouda ale ani Maka se do šestnáctky inu nevešli. Ale jistě, to je pochopitelné, prostě hráčů je moc, ale pak není důvod držet je v klubu, ale to je jiné téma. Nicméně z Carling Cupu se vytratil nádech béčkových týmů (možná proto dostal „naivní“ Arsenal pětku).

Začátek prvního poločasu, to byla jednoduše pohroma. Bellettiho přihrávka přišla rovnou do běhu Keanea, jehož ránu naštěstí Terry srazil. Bellettiho výraz zděšení bychom si měli všichni zapamatovat.

První půlhodinu vystihl prostřih na Granta s dokonale znuděným výrazem. Prosťoučký zápas pro režii, nejtěžší jsou prý totiž opakované záběry. Tady nebylo CO opakovat! Fanoušek si aspoň mohl prohlížet oblouk a nebe nad Londýnem.

Poté přišla „trojka“ aneb troják přímých volných kopů. První Drogba přeběhl a přenechal Frankovi, který to kopnul špatně (jako ostatně celý zápas). Druhý kopnul Drogba sám a těsně minul. Třetí, po faulu Zokory za žlutou na Shauna, si postavil znovu Didier. Robinson stál stále uprostřed u branky a míč mu zapadl za záda. Nutno přiznati, že zas taková extrovka to nebyla.

Druhý poločas začal stejnou nudou. Spurs se snažili. Blues nevypadali jako při finále CC. Zmateně pobíhali po hřišti. Člověk si mohl vybavit smějícího se Mourinha v lenošce na své chatě na Madeiře.

Anelka byl šoupnut na levou stranu a Drogba do středu. Hádejte, co se stalo. Nicolas nebyl vůbec vidět, a takový Cole či Kalou by na straně udělali více. Drůbež nás už v tom málu přehrávala, ale nutno říci, že jsme zabili i produktivního soupeře jakým Tottenham rozhodně je.

Začala šedesátá pátá minuta a jedna část znuděných fanoušků Chelsea počítala diváky na protější tribuně a zbytek odpočítával zbývající vteřiny. V 68. minutě nám po žonglování v pokutovém území udělal čáru přes rozpočet Wayne Bridge a podepsal si padáka.

Berbatov neměl problém, Čech šel na druhou stranu. 1:1, každý by se těšil, někteří si však stěžují, že utrpení bude trvat ještě déle, než se očekávalo.

A to ještě devět minut před koncem se po Lampardově chybce řítil dopředu Jenas v přečíslení. Zokora však zklamal. Dvě minuty potom prudil Berbatov a pak přišel střídající Ballack. Jeho sražená střela nám zařídila roh, ale slabá hlavička Terryho nic nezmohla.

Hra se řítila do prodloužení, kde nás drůbež zařízla. Jenasův přímák Čech ještě vyrazil, ale na Woodgateovu hlavičku neměl nárok. Chelsea v čele se sympaticky se snažícím Kalouem se snažila zvednout, ale nešlo to. Spurs brečeli dojetím, Blues to možná ani nebylo líto, že pohár nemají…

No…tak výkonnostní krize po všech stránkách se na našem týmu tvrdě projevuje, krom stříbrných medailí jsme si uřízli i porci ostudy a stačí už jen říci: „Koko-koko-dák!“

Tottenham 2:1 Chelsea
Wembley (87.660 diváků)
Branky: 71. z pen. Berbatov, 93. Woodgate – 39. Drogba
Žluté karty: Tainio, Lennon, Jenas, Zokora – Mikel, Carvalho

Tottenham: Robinson – Hutton, Woodgate, King ©, Chimbonda (61. Huddlestone) – Lennon, Jenas, Zokora, Malbranque (75. Tainio) – Keane (102. Kaboul), Berbatov

Lavička: Černý, Bent

Chelsea: Čech – Belletti, Carvalho, Terry ©, Bridge – Essien (88. Ballack), Mikel (99. J. Cole), Lampard – SWP (72. Kalou), Drogba, Anelka

Lavička: Cudicini, Alex
Rozhodčí: Mark Halsey