Portsmouth 1:1 Chelsea

Aktualizováno: Náročná první sobota února 2008. Portsmouth – úschovna hráčů, kteří se nedokázali prosadit – vždy platil za tým, který vyloženě rád trápí. Proti nám se namotivovali naši ex – hráči a počínali si zuřivěji než-li exmanželky…

Slunce svítilo, hráči navlékli ty odrazkové dresy a mohlo se jít na věc. V brankách stáli jedni z nejlepších a natřískaný, maličkatý, staromódní Fratton Park se měl na co těšit. 

Začalo se poněkud pomaleji a zdálo se, že se týmy navzájem oťukávají. Vířit vody však začal přístavní Lassana Diarra. Pendloval před naším pokutovým územím a  několika hráčům nasadil parohy. Claude Makelele na svého mladšího synka jen udiveně zíral…

To se přece říkalo, ne? Že José koupil mladšího Makeleleho a ten dostává soukromé lekce od velkého Claudea. Ten se nám teda vyvedl! Zatápěl nám ze zálohy nejvíce. Stejně si jezdil po pravé straně bezstarostně Glen Johnson, který najíždí na styl Bonnie M.

Proti nám nastoupil i nový útok. Baroš z Lyonu a ex – slípka Defoe. Grant proti nim poslal asi nejhorší dnešní článek stonožky Ben-Haima s Alexem. 

Zápas měl spád, jaký bychom si přáli u každého. Do konce prvního poločasu sice nepadl gól, ale to neznamená, že nebylo na co se koukat. Anelka Jamesovi pěkně lezl do zelí a nám motal nohy Baroš (je to vůbec možné?!). Nedošlo však na konkrétní šance a brankáři se spíše nudili.

Ke konci poločasu přišla akce na každé straně. Joey kopal roh a hlavičku vyrážel Hreidarsson. Na druhé straně po rohu domácí označkovali konstrukci brány. Ke konci poločasu Portsmouth stupňoval tlak a k naší úlevě zapískal Howard Webb oddechovou přestávku.

Druhý poločas to začalo. Kdo neviděl, neuvěří. Snad nebyla minuta, abychom se nestrachovali. Strach mohl přijít z dvou důvodů: že gól dostaneme, nebo že to někdo z Blues spacká a gól nedá.

V 54. minutě přišla chvíle Chelsea. Rychlý útok založil Malouda, vystřelil po levé straně jako raketová střela a poslal Joeovi přesnou souřadnici, ten z první přihrál Anelkovi a ten z první poslal za Jamesova záda jadernou střelu. Tomu by ani radar nepomohl…

V šedesáté minutě však skolili Ballacka, parchanti a Míša musel dohrát zápas s takovou roztomilou čelenkou, co mu tvořila čupřinu. No a hlavně za čtyři minuty potom vykopl James na Baroše, ten odstrčil Alexe (všimněte si, kdo odstrčil koho!), prodloužil na Defoea a ten si s míčem moc hlavu nelámal. Poslal ho za Čecha.

Události potom se těžce popisují. Oba dva týmy chtěly urvat tři body. Útok střídal útok, střela se míjela s pumelicí. Highlights budou nejmíň na deset minut. Naneštěstí Malouda byl dnes trochu zabitý a pak ve vyložené tutovce Anelka spadl a zamotal se mu míč mezi jeho dlouhé, článkované nohy.

Byl to nervák a krvák.  Bohužel jsme získali jen jeden bod, ale za ten zážitek to stálo, ne? (Odpovědi si nechte…to měl být poetický konec…) 

Portsmouth 1–1 Chelsea
Fratton Park
Branky: 62. Defoe – 54. Anelka

Portsmouth: James; Johnson, Pamarot, Campbell ©, Hreidarsson; Davis (Mvuemba 67), Diarra, Hughes, Kranjcar; Defoe, Baroš.

Chelsea: Čech; Belletti, Ben-Haim, Alex, A Cole; Wright-Phillips, Makelele ©, Ballack; J Cole, Anelka, Malouda (Pizarro 73).

Komentáře

reklama
K tomuto článku není možné vkládat komentáře.