Wigan vs Chelsea 1:2

Do Wiganu přijeli i fanoušci z Londýna, kteří si zápas asi užili jako jediní. Grant měl výraz, jako kdyby manželka popletla do kterého dřezu se dává jaké maso a Clarke vypadal po většinou dosti rozčileně.

Chelsea naběhla v světložlutých dresech a Cole vypálil v 43. sekundě největší pumelici celého prvního poločasu a pak se to táhlo. Blues se tak jakože snažili útočit a Anelka běhal, co mu nohy stačili. Dlouho si fanoušci lámali hlavu, koho připomíná a pak jim svitlo. Znáte Večerníček „Včelí Medvídci“? Anelka je prototyp Pučmelouda!

Adrenalin se nám nerozproudil tak jako ve středu a Čech se taky více nudil. Do konce poločasu zbývalo pár minut a fanda s modrým srdcem pouze zjistil, že Sidwell je vlastně docela použitelný hráč a Makelele použitelný kapitán.

Druhý poločas začal se stavem 0:0 a znovu se to líně táhlo. Wigan však nastartoval svou britskou duši a začal dorážet. Chelsea kontrovala svou obranou, kdy krajní obránci Belletti a Bridge nevyvedli ani jednu chybku.

Anelka však svou povahou byzono – pučmelouda nedal Kirklandovi v 53 minutě šanci. V dlouhých prolukách se vlastně tolik akcí nestalo, jeden brilantní zákrok si připsal Čech a v 83. minutě se zapsal do listiny střelců Shaun, kterému přes celé prázdné pokutové území nahrával Anelka.

Už by se zdálo, že je hotov, ale chladnokrevně nás překvapil Sibierski. Zpracoval si na prsa a pak z otočky vypálil ránu jako z děla. Čech jen naskočil a pak lovil míč ze sítě. Hráči Wiganu si za svůj vytrvalostní běh gól zasloužili. Pak ještě laškovali s nápadem vyrovnat a poslat zápas do odvety. To se jim naštěstí nepodařilo a my se ospalým vítězstvím probojovali dál.