Co nám přinesl tento týden aneb "The Wall" nám bude chybět
Jak už se stalo pravidlem zkusíme si připomenout všechny stránky minulého týdne, jak ty světlé, tak ty stinné. A věřte, že je jich dost.
Chelsea a G-14Možná se to nemusí zdát, ale rozhodnutí Chelsea nevstoupit do G-14 bylo velmi důležité a je třeba ho nepodceňovat. Chelsea byla téměř jasně přijata do společnosti G-14 a zařadila by se tak po bok ostatních členu „Big4“. To se však nestane. Peter Kenyon toto uskupení nazval zbytečným a je tedy jasné, že „svůj“ klub do této organizace nepřipustí. Jen tak pro zajímavost, o členství v G-14 usiluje také Sparta, která by se ráda viděla mezi evropskou špičkou.
Jen velmi těžko lze odhadovat, jaký dopad bude toto rozhodnutí na Chelsea mít, podle odborníků má ale Chelsea v Evropě tak velké jméno, že by to její vyjednávání s organizací FIFA nemělo nějak výrazně ztížit. Navíc Chelsea nikdy v takovémto „paktu“ nebyla a podle názoru Petera Kenyona to nemá ani zapotřebí.
viz.tento článek.
„The Wall“ se zranil.
Až mě zamrazilo, když jsem se dozvěděl, že ten střet, který vypadal tak nevině, nakonec způsobí to, že naše jednička bude muset podstoupit operaci a na delší dobu bude mimo hru.
„Je příliš brzo na to odhadnout, jak dlouho bude Petr mimo hru, ale je jisté, že nebude moci nastoupit ve víkendovém ligovém utkání s Evertonem. Věříme, že během následné reprezentační přestávky bude čas na to, aby se stav jeho zranění zlepšil,“ konstatoval klubový lékař Bryan English.
„Nevím přesně, jak ke zranění došlo, ale že mám něco se svalem, jsem věděl od 10. minuty utkání. I přes bolest jsem poločas dochytal, ale pak už to opravdu nešlo. Je škoda, že budu mít tuto vynucenou pauzu zrovna v době, kdy se mě i týmu velmi daří.“
Petr Čech o reprezentaci a jejich dvou následujících utkáních: „O tyto dva zápasy přijdu určitě. To mě samozřejmě také moc mrzí.“
(petr-cech.cz)
Jak to bez něj vypadalo na Stamford Bridge: Carlo neměl žádnou práci, na míč si ani nemusel šáhnout a přesto kapituloval, jeho výkon se prakticky nedá hodnotit. Ve škole by možná dostal 5, jelikož měl jeden úkol a ten nesplnil, ale já se jej musím zastat, za gól nemohl a proto si zaslouží napsat si příští hodinu novou snad už lepší písemku.
John Terry, Paulo Ferreira a Michael Ballack návrat se blíží.
To, že tato trojice chybí, samozřejmě víte, to že se jejich stav stále zlepšuje a jejich návrat už se počítá v týdnech a ne v měsících, víte jistě také. Nevím, jak vy, ale já osobně už se nemůžu Johna dočkat. Je to můj nejoblíbenější hráč v Chelsea a je to srdce týmu. Co je však zajímavější, je to, že se nemůžu dočkat Michaela Ballacka. Samozřejmě jeho post už v podstatě v Chelsea neexistuje. Hraje se na křídla a prostor, na kterém by mohl operovat, se tak výrazně zmenšil.
Ale i přes to všechno je tento německý tank jedním z mých oblíbených hráčů a jeho oslavy gólů mě vždycky dostávaly. Viz video.
Také jsem navštívil jeho ofi.stránky: „Jsem hrozně šťastný a hrozně moc děkuji za všechny sympatie všech mých fanoušků, z celého svého srdce jim děkuji a jejich přání všeho nejlepšího mě motivují, abych se nevzdával a neustále bojoval.“
„Chci se vrátit. Hrozně moc mi fotbal chybí, chybí mi také fanoušci a všechno kolem.“
Snad se mu jeho přání vyplní a on ukáže co v něm je. Přece není možné, aby se v Chelsea takové hvězdy jako je Ballack nebo Ševa neprosadili. Jen si myslím, že to bude mít v současné Chelsea velmi těžké a pochybuji, že Avram kvůli němu změní styl. Také si musí Ballack zvykat, že už asi nebude „nedotknutelný“, ale i přes to všechno mu přeji hodně štěstí a doufám, že nám všem ještě ukáže, že „Mr.Invisible“ už je pryč.
Jak moc chyběli: John Terry prakticky nechyběl. Carvalho jej s Alexem skvěle zastoupil.
Ben Haim přišel za Carvalha, (který doufejme z ošklivě vypadajícího pádu vyjde v pořádku) a vůbec si nevedl špatně. V pohodě hlídal zadní vrátka a nic nenaznačovalo tomu, že by někdo z dvojice Terry – Ferreira chyběl, a přece se na konci zápasu všichni shodneme, že kdyby tam Johnova zkušenost a přehled ve vzduchu byl, třeba by to dopadlo jinak, ale to je to otřepané „třeba“.
Ideální jedenáctka sezóny podle FIFPro „trapas“?
Ideální jedenáctka sezóny 2006/2007 podle FIFPro:
Gianluigi Buffon (Juventus Turín)
Alessandro Nesta (AC Milán)
Fabio Cannavaro (Real Madrid)
John Terry (Chelsea)
Carles Puyol (FC Barcelona)
Cristiano Ronaldo (Manchester United)
Kaká (AC Milán)
Steven Gerrard (FC Liverpool)
Lionel Messi (FC Barcelona)
Didier Drogba (Chelsea)
Ronaldinho (FC Barcelona)
Snad všichni lidé, kteří se o fotbal jen trochu zajímají, museli včera večer spolykat asi hodně prášků na spaní, protože jinak by po tomhle „hororu“ asi jen velmi těžko usínali.
1.Gianluigi Buffon: Brankář, který chytal 2.ligu a pořádné zápasy si užil jen za reprezentaci. Jeho kvality jsou nesporné a jeho výkony nikdo nezpochybňuje. Pokud se nad tím ale zamyslíme, tak jeho vítězství patří mezi kuriózní, 2.liga se bude asi jen velmi těžko rovnat La Primera División nebo třeba Premier League. Casillas po dlouhých letech vychytal pro Real Madrid titul a svými výkony si o vítězství určitě řekl a je ještě spousta brankářů, kteří by si toto ocenění zasloužili více. Nevyčítám Buffonovi, že chytal druhou ligu a že tam chytal dobře, ale jeho forma tím byla zásadně zkreslena. No do roka a do dne a uvidíme jestli obhájí.
2.Fabio Cannavaro: Tak tohle je podle mě největší chyba. Fabio je skvělý obránce, ale nemá tady co dělat. Za něj bych tady klidně viděl Alvese, Vidice nebo třeba Ferdinanda. Rozhodně se sem Fabio nehodí a myslím, že až moc žije ze svého úspěchu na MS, kde byl v životní formě. Teď už je ale jiná sezóna a proto prosím Fabio ne.
3.John Terry: Můj oblíbenec a favorit, ale musím uznat, že byli v Evropě lepší obránci a pokud bychom hledali v Chelsea, dovolím si říct, že Carvalho jej zastínil. Promiň Johne, ale na každého stejným metrem.
4.Carles Puyol: Nejsem odborník na Barcelonu, ale podle toho, co jsem mohl vidět, je i on velmi „zajímavá“ volba, stejně jako u Johna si myslím, že byl dobrý, ale našli bychom i lepší.
5.Gerrard: Obrovská postava Liverpoolu a v současnosti jeden z nejlepších záložníků Premier League. Nemyslím si ale, že jeho loňská sezóna byla tak skvělá, aby porazil ostatní evropské záložníky. Mně osobně chybí v žebříčků Essien a tohle je přesně místo, kde měl místo Steva stát. Potom bychom se také mohli bavit o Fabregasovi a spol. Podle mě však byla loňská sezóna v podání Essiena mnohem lepší.
6.Ronaldinho: Tak samozřejmě máme tady takový „Ronaldinho efekt“. Každý si myslí, že Ronaldinho bude nejlepší navěky, ale loňská sezóna nebyla nic extra a myslím si, že jeho post mohl klidně obsadit Totti.
Holt každý na to máme jiný názor a já napsal svůj.
Jestli chcete pošlete mi na faircop@chelsea-fc.cz Vaši ideální jedenáctku.Výsledky jak by vypadala ideální 11 v podání fans Chelsea bychom mohli vidět už příští týden.
A.Cole je zpátky.
Ještě minulý týden jsem Vás informoval o jeho špatném stavu. Nyní je však všechno jinak A.Cole je fit a připraven posílit levou stranu obrany, kterou v posledních týdnech podpírali Paulo Ferreira a Wayne Bridge. Snad si tento obránce všechnu smůlu vybral a nyní už bude více na hřišti než v rukou lékařů.
Jak to nakonec dopadlo: Ashley nakonec celý zápas proseděl na lavičce, byl však připraven do něj kdykoliv zasáhnout. To se však nestalo a tento „londýnský cestovatel“ si tedy bude muset na svůj návrat počkat.
Schalke & Everton aneb remíza dvakrát jinak
Ach jo, nejenže jsem mohl po dnešním zápase trhat svůj vsazený tiket, ale také jsem si mohl začít trhat vlasy, protože tak smolný zápas už jsme dlouho nezažili ale pěkně popořádku.
1.Schalke: tento zápas byl opravdu hrozný, Chelsea nepředvedla prakticky nic zajímavého a jediným čím mě zaujala, byly její dresy, jinak se na to skoro nedalo dívat. Nakonec jsme mohli být rádi za remízu. Já osobně bych ale bod vyměnil zato, aby byl Petr Čech zdravý. To je ale pouze můj názor.
2.Everton: pěkný zápas, kde Chelsea hrála prima. Byla lepší na všech frontách, dostávala se do šancí, které krásně likvidoval jak brankář soupeře, tak Didier Drogba. Pravda, dal krásný gól hlavou, mě osobně však příliš neoslovil, a proto si stále sním o příchodu Andreje Ševčenka. Ten však pouze sedí. Zajímavé, v době jeho největší krize mu byly dávány šance jedna za druhou a nyní, když už to začíná vypadat slibně, tak sedí a sedí a sedí. Myslím si, že pocity fanoušků Chelsea po tomto zápase se dají srovnat snad jen s náladou německého turisty, který dnes přijel do Jeseníků s letníma gumama a se sandály na nohou.
Shrnuto podtrženo, Chelsea měla vyhrát a já měl vyhrát svých 10085,–, to se však nestalo. A samozřejmě bych rád poděkoval Lampardovi, díky němu hrála Chelsea pěkný fotbal a akce měly hlavu a patu. Díky Franku, jsem rád, že jsi s námi.
Chelsea We love You. A jak se zpívá u nás v Opavě „Hoši, nikdy vás neopustíme, ale chceme vítězství.“
Komentáře