Sezóna skončila – co přinesla a co bude dál?

Začneme pěkně po pořádku aneb příchod velkých jmen a změna herního stylu

Letní přestupové období přineslo pro Chelsea řadu změn a zdá se, že i poslední hvězdné a mnoha milionové posily. Aspoň takový přídomek dostali Andrej Ševčenko a Michael Ballack, který však přišel z mnichovského Bayernu zdarma. Oba dostali královský plat a pokud máme být kritičtí, lež pravdiví, ani jeden si jej nezasloužil.

S těmito nákupy přišla i změna herního projevu a rozestavení. Tým vedený José Mourinhem se přestal tlačit křídelními prostory a už nespoléhal pouze na brejky, jak tomu bylo po dobu prvních dvou let. Vele úspěšná formace 4–3–3, kde vše záleželo na formě křídelní útočníků, musela ustoupit modernímu 4–4–2.

Do středu si vedle sebe stoupli Lampard s Ballackem a vždy kvalitně promazaný stroj začal skřípat. V útoku nastupoval trápící se Ševčenko a nebýt Didiera Drogby, Chelsea by ztratila naději na mistrovský titul už někdy v prosinci.

Zranění devastují osu týmu a zaskakovat tak musejí mladíci

Vše začalo už na turné po Spojených státech amerických, kde jako první musel na marodku Joe Cole. Nicméně se zdálo, že je to poslední těžké zranění, které Chelsea postihlo. Tedy až do osudného utkání v Readingu. Běžela 5. minuta a Stephem Hunt neš?astně trefil Petra Čecha do hlavy – od této chvíle se začala bortit osa týmu.

Zanedlouho českého brankáře následoval i John Terry a když se zranila dvojice Ashley Cola a Khalid Boulahrouz, tak situace zrovna moc ‚modře‘ nevypadala. Chelsea začala ztrácet body a jen zázrakem udržela pouze šesti bodový rozestup od dosud suverénního Manchesteru, ten sbíral body jako na běžícím pásu a jak se nakonec ukázalo, nikdo jej o zisk titulu v Premier League nedokázal připravit.

Poprvé od nástupu José Mourinha na lavičku Chelsea dostalo šanci i několik nadějných mladíku. Na pravé straně se chytl Lassana Diarra, jenž využil slabé formy svých konkurentů. Jon Obi Mikel začal pravidelně nastupovat v pozici defenzivního záložníka a Salomon Kalou dokonale zastínil svého slavnějšího kolegu – Andreje Ševčenka.

Prohra v Liverpoolu aneb začátek starých dobrých časů

Měl to být velký návrat Petra Čecha do branky, ale žádné oslavy se nekonaly. Chelsea nestačila na domácí Liverpool a po dvou rychlých brankách se nezmohla ani na zkorigování výsledku. Borce v modrém však toto utkání nakoplo a vše se začalo obracet k lepšímu. Čech poté udržel v osmi ligových zápasech za sebou čisté konto a překoval ho až Carlos Tevéz v utkání, které stejně West Ham prohrál 4–1.

Těžké chvíle jsme však prožívali v Lize mistrů. Přestože jsme do všech utkání nastupovali jako mírní favorité, soupeř vždy udeřil jako první. V domácím utkání proti Portu a také na našem výletu do Španělska, kdy jsme se utkali s Valencii, jsme byli v poločase jednou novou ze soutěže venku, ale pokaždé to bojovně naladění hráči The Blues dokázali otočit.

V týmu panovala dobrá nálada, která pramenila i z první vyhrané trofeje. Přestože Arsenal do utkání finále Carling Cupu poslal nezkušené mladíky, José Mourinho neváhal a do hry nasadil to nejlepší, co měl právě k dispozici. I přes závěrečnou bitku mohla Chelsea slavit první letošní trofej.

Vyřazení od Liverpoolu a konec šancí na titul

Přes všechny problémy mohla Chelsea bez problému slavit titul. Stačilo v závěrečných utkáních mít lepší formu a porazit tak trojici Newcastle, Bolton a Arsenal. Vedoucí duo by svedlo na Stamford Bridge velkou bitvu o anglický primát, tak z tohoto utkání bylo pouhé střetnutí B-týmů.

Chelsea i Manchester však vstupovali do závěrečné fáze paralyzovaní vyřazením z Champions League, ze soutěže, kterou si José Mourinho přál vyhrát ze všeho nejvíce. Obou týmům však při pohledu na ušatý pohár zbyly jen oči pro pláč a dnes už mají po sezoně, zatímco AC Milán a Liverpool si to rozdají ve středečním finále.

Udrželi jsme domácí neporanitelnost a získali FA Cup

I v utkáních, ve kterých zdánlivě o nic nešlo, měla Chelsea zvláštní motivaci. Ono překonat rekord Liverpoolu, v počtu utkání bez porážky na domácím hřišti, není jen tak. The Blues urvali i v posledním domácím utkání jeden bodík a poslední krok by tak měl následovat v prvním domácím utkání v příští sezoně Premier League.

V Anglii zbyl i po korunovaci nového anglického mistra ještě jeden šlágr. Nově otevřené Wembley přivítalo souboj titánů o zisk FA Cupu. Hráči Chelsea a Manchesteru si to rozdali na neutrální půdě o nekorunovaného mistra Anglie a z tohoto utkání nakonec vyšla vítězně družina José Mourinha.

Co bude s týmem dál?

Nynější úkol číslo 1 je udržet pohromadě osu týmu. John Terry několikrát prohlásil, že si dokáže představit, jak jednou ukončí kariéru v modrém dresu a s těmito prohlášeními přispěchal i Frank Lampard. Kontrakt na příštích pět let má zajištěný i další pilíř obrané řady Ricardo Carvalho.

Pro příští sezonu se na pozici brankáře nic měnit nebude a nejspíš i čtveřice obránců – Terry, Carvalho, A. Cole, Bridge – má svá místa zajištěná. Horší situace je napravo, kde by se však měl z hostování vrátit Glen Johnson. Jediná slabina je na postu třetího stopera, kde jednoduše Boulahrouz hrát nemůže, nebo? v právě skončené sezoně byl ve většině utkání doslova tragický.

V záloze je situace jasná. Stárnoucí Claude Makelele by měl ještě minimálně jednu sezonu setrvat, aby zaškolil svého nástupce – Lassana Diarru, který dostával dostatek příležitostí i letos. Ve středu záložní řady budou nejspíše operovat Lampard a Ballack. Michael Essien se stáhne napravo a bude zajiš?ovat defenzivní práci zálohy. Vlevo zbude místo pro jednoho křídelního hráče. Pokud zůstane Robben, tak se o tuto pozici bude přetahovat s Joe Colem a pověstného černého petra bude v rukou držet Shaun Wright-Phillips.

Ofenzivní část mužstva bude nadále padat a stoupat v závislosti na výkonech Didiera Drogby, kterého bude i v příští sezoně doplňovat Andrej Ševčenko a Salomon Kalou. Nové tváře by Mourinho přivedl nejenom do obrany, ale i do útoku a záložní řady. Naopak tři hráči by měli kádr vicemistra Premier League opustit – podle mě to bude Khalid Boulahrouz, Geremi Njitap a nejspíše Shaun Wright-Phillips.