CC: Chelsea 2:1 Arsenal

Reportáž: MÁME CARLING CUP! Football ála basketball! Sice porazit družstvo dorostenců není tak vrcholné dílo, ale psychicky vydržet znovuzmrzačení svého kapitána, která pak vyvrcholila v bitku hodnou bitevního pole, to dá zabrat…

Se zápalem v očích nastoupila obě dvě mužstva do utkání. José usedl na lavičku a nahodil svůj obvyklý znechucený výraz. Za Arséna Wengera si sedl zbytek týmu, který nebyl nominován ve svých zbrusu nových oblecích, a nejedna fanynka zabloudila očima z hřiště na světovou třídu hráčů.

Millenium Stadium byl natřískaný pod okapy a byl rozdělen na dvě části. Jedna červená a druhá modrá, která s oblibou házela na Cesca Fabregase kukuřice… Utkání spíše připomínalo zámořskou NBA. Ne kvůli hráčům (chudák Makelele), ale kvůli stylu. Jeden zaútočil a hned se stahoval zpátky. Ale přece jenom ze začátku hnal entusiasmus dopředu hlavně Gunners…

V čele s Walcottem se červení proháněli po hřišti naprosto otřesitelným způsobem pro naše modré srdce. Když hrají normální zápas, všichni přihrávkami hledají Henryho, pro dnešek se stal ústřední postavou Fabregas. Snad už je všem jasné, kdo bude kapitán právě po odchodu francouzském kanonýrovi…

V dvanácté minutě udeřili prvně. Walcott shrábl míč po rohu, zbavil se Andreje, nahrál Diabymu, ten mu míč poslal zpátky za naší obranu a Theo s přehledem poslal Čecha na zem a míč do brány. Prohráváme po 12 minutách a jediná věc, která mě utěšuje, je ta, že Theo je Angličan…

Tak našim hráčům to srazilo hřebínek, přece jenom, jejich věkový průměr byl 21 let a vůbec to tak nevypadalo…Po osmi minutách se nám díky ofsajdu podařilo vyrovnat. Ballack přihrál Drogbovi, který zmátl Almuniu pohledem, a pak ho prostřelil. Byl to ofsajd, rozhodčí ho neviděl, srovnáváme na 1:1.

Tohoto stavu jsme se drželi až do poločasu. Mezitím nám svá kouzla ukázal hlavně mladý Traore, u Walcotta už se ničemu nedivíme. Ale hráči Chelsea byli oproti Arsenalu pomalí, jakoby leniví s žádným nadšením. Působili dojmem, že tuhle trofej už má každý doma pětkrát a ten zbytek už rozdal příbuzným. Gunners se drali jako lvy, jestliže nikdo z nich neodejde, nechci vidět za pět let ten tanec…

Na začátku druhého poločasu nahradil Robben Claudea a Armand Traore se začal ohánět. Gunners ale měli stále více navrch v zakončování akcí, Cescova rána se málem do brány vešla a Čech vždy sbíral míče z hlav protihráčů. Na druhé straně se o podobné kousky pokoušel Arjen a pak to přišlo…

Přímý volný kop Arjena Robbena a Terry si naskakuje na rybičku a v tom ho do hlavy kopne Diaby, protože chce také zasáhnout míč. Terry leží na trávníku a vůbec se nehýbe. Ano, jak se zdá, Johnovi se to neposralo málo, ale úplně…Promiňte ten expresivní výraz… Johny dostává kyslík, fanynky pláčou, Mourinho je bez sebe…

Ale zápas musí pokračovat dál, všichni stojí a tleskají, když je kapitán reprezentace odnášen. V 67. minutě je vystřídán Traore Ebouem, Armand už byl unavenější a navíc mu dělal problém Robben. Za dvě minuty si stěžuje na bolest nohy Diaby a je vystřídán Hlebem. Možná, že to nebyla ani bolest nohy, jako se mu nechtělo utkání dohrát. Není divu…

V 74. minutě trefil Lampard výstavním způsobem břevno a začala tlačit Chelsea. Gunners už byli trošku vyždímanější, a my se hnali do konečného náporu, který jsme vyúčtovali v 94. minutě, kdy dal Drogba hlavičku po stylové přihrávce Robbena. Arsenal se však nevzdával a rozhodčí kvůli Terrymu nastavili sedm minut.

Asi to bude nejzajímavější nastavení v historii Ligového Poháru. Běžela tak druhá třetí minuta nastavení a někdo uprostřed hřiště zatahal za dres soupeře a už se to mlelo. Původními aktéry byli John Obi Mikel (jak jinak?) a Kolo Toure. Pak se tam semlel Fabregas s Lampardem a přiběhl Carvalho a ostatní. Nakonec přišli i Mourinho s Wengerem a začali uklidňovat své hráče.

Najednou ležel Bridge na trávníku a Fabregas vypadal opravdu rozčileně. A pak začal úřadovat arbitr Webb. Takže, nejdřív červenou vyfasoval John Obi Mikel s kapitánem Kolem. Pak si rozhodčí zavolal Adebayora a ten ji vyfásnul taky. Jenže útočníkovi se spustily nervy a jeho nepříčetnost si vyslechli rozhodčí, pak Drogba, který se ho snažil zklidnit a nakonec ho musel odvléct Henry, který sešel z tribuny…

A pak ještě karty dostali oba noví kapitáni- Lampard s Fabregasem. na poslední chvíli se snažili Gunners ještě dát gól, ale marně! My jsme ještě vystřídali- přišel kalou místo Shevy a pak už jsme si jen vzali medajle a zvedli pohár. Pak si Makelele nasadil stuhy na hlavu jako paruku a my šli slavit…

První pohár sezóny patří nám, doufejme, že nebude poslední…

Chelsea 2:1 Arsenal
Millennium Stadium (Cardiff)
Branky: 20 a 82. Drogba – 12. Walcott

ZK: Essien, Carvalho, Diarra, Lampard – Denilson, Eboue, Fabregas

CK: Mikel – Adebayor, Toure
Rozhodčí: Howard Webb (Yorkshire)
Základní sestavy:

Chelsea: Čech – Diarra, Terry (63. Mikel), Carvalho, Bridge – Essien, Makelele(46. Rob­ben), Lampard, Ballack – Ševčenko, Drogba.

náhradníci: Hilario, A. Cole, Kalou, Robben, Mikel

Arsenal: Almunia – Hoyte, Toure, Senderos, Traore (69. Eboue) – Diaby (68. Hleb), Fabregas, Denilson, Walcott – Baptista, Aliadiere (81. Adebayor).

náhradníci: Poom, Djourou, Hleb, Eboue, Adebayor

Komentáře

reklama
K tomuto článku není možné vkládat komentáře.