John Sillett 1936-2021

John odehrál 102 zápasů v dresu Blues. Za náš klub nastoupil v období mezi vítězným týmem ligy Teda Drakea a mladým, okázalým týmem, který se objevil na počátku 60. let pod vedením Tommyho Dochertyho.

John Sillett byl klasickým svalnatým obráncem, který se vyznačoval neúprosnou tvrdou hrou. Splňoval všechny klíčové atributy, které byly pro tuto pozici typické. Byl také velmi rychlý, dokázal uběhnout 100 metrů v olympijském kvalifikačním čase 9,9 sekundy.

John se narodil v Hampshire a jako amatér nastupoval za Southamptonu. V květnu 1953 spolu se svým starším bratrem Peterem přestoupili do Chelsea. Peter byl nejdražším obráncem té doby a Johnovi bylo těsně před dovršením sedmnácti let.

John při rozhovoru pro magazín Chelsea o mnoho let později vzpomínal: „Když se stal Drake manažerem Chelsea a podepsal smlouvu s Petem, přišel k nám do hospody a zeptal se, co dělám. Řekl jsem mu, že pomáhám s mytím nádobí.“

„Hraješ fotbal?“
„Jo, vlastně mám zítra zápas za Wiltshire schoolboys.“
„Na jakém postu?“
„Střední útočník.“
„Tak to bys měl raději přijít s Petem na zkoušku.“

John (vlevo) v zápase na Stamford Bridge

Během jednoho roku si John vysloužil profesionální smlouvu, i když do prvního týmu pronikl později než Peter, který byl významným členem Drakeova týmu, který v sezóně 1954/55 získal ligový titul.

John debutoval na Nový rok 1957 na hřišti Manchesteru United. V sezóně 1958/59 se prosadil do základní sestavy a často hrál na levé straně obrany, zatímco jeho bratr na pravé.

„Určitě jsem se s tím vypořádal a zvládl jsem to dobře“ Hodnotí svůj debut. „Dřív jsem se hodně bavil. Nebyl jsem mizerný chlapík, byl jsem veselý typ. Můj bratr byl úplně jiné povahy a také jiný fotbalista. Byl třída, byl fantastický…“

Zkušený mistrovský tým se rozpadl a Sillettova éra v Chelsea se nesla ve znamení týmu známého jako Drake's Ducklings (Drakeovy káčátka), přezdívaného podle tehdejší módy. Byla to léta Busby Babes (Busbyho dětí) z Manchesteru United.

Chelsea v roce 1957 s Johnem úplně vlevo v zadní řadě a Peterem úplně vpravo

V té době byla Chelsea plná mladíků, ale taky velmi nekonzistentní co se výkonů týče. Tehda v týmu zářila vycházející útočná hvězda Jimmy Greaves. John se stal jedním z Greavesových největších přátel.

Frank Blunstone byl dalším skvělým kamarádem a ještě po mnoha letech si říkali svými přezdívkami z dob, kdy hráli.

„Říkali jsme mu Snoz (nosál)! Protože měl velký nos,“ vysvětlil Blunstone. „Bral to dobře – vlastně, kdybych mu neřekl Snoz, řekl by: „Co je s tebou?“

John vstřelil za Chelsea jeden gól, a to střelou z hranice pokutového území při výhře 7:0 nad Doncasterem Rovers v Ligovém poháru. V této předposlední sezóně si připsal nejvíce startů (32) a v té době už byl kapitánem týmu.

Ze Stamford Bridge odešel v dubnu 1962, na začátku Dochertyho éry, kdy na jeho místo nastoupili dva noví obránci Ken Shellito a Eddie McCreadie. John přestoupil za 3000 liber do Coventry, kde se později významně zapsal do jeho historie, a svou kariéru zakončil v Plymouthu Argyll.

John na Stamford Bridge v pozdějších letech

Po přechodu do vedení Herefordu United se John vrátil do Coventry, kde je jako nedávno jmenovaný společný manažer s Georgem Curtisem dovedl v roce 1987 k vítězství ve finále FA Cupu nad Tottenhamem, které je považováno za jedno z nejzábavnějších finále všech dob. Toto vítězství zůstává jediným velkým úspěchem Coventry. Také se mu podařilo dostat se do horních pater tabulky nejvyšší soutěže.

Za celý klub Chelsea vyjadřujeme upřímnou soustrast Johnově rodině a přátelům…